Bitva za ukrajinsky podnik Motor Sic nabira na obratkach.
Číňané požadovali od Kyjeva miliardy za " Motor Sic"
clanek na Ria Novosti z 15. brezna:
https://ria.ru/20210315/ukraina-1600980364.html
Strojovy preklad:
Kyjev chystá znárodnění podniku. Čínští investoři, kteří získali většinový podíl, však nechtějí přijít o peníze. Požadují minimálně 3,6 miliardy, podali žaloby na soudy. Za krachem dohody stojí Washington. Jako finanční spor kvůli výrobci motorů pro vrtulníky a letadla přerostl v diplomatický konflikt — v materiálu RIA Novosti.
Zablokovali transakci
Tento příběh se táhne bezmála pět let. Asi 80% produkce ukrajinského podniku tradičně nakupovalo Rusko, ale v březnu 2014 Kyjev zakázal dodávky. Se ztrátou největšího odbytového trhu se továrna ocitla v tíživé situaci. Toho využili Číňané, kteří s "Motor Sic" uzavřeli smlouvu na letecké motory za výhodné ceny.
V 2016-m čínští podnikatelé začali investovat do výroby peníze. Společnost Beijing Skyrizon Aviation Industry ("dcera" Beijing Technology Xinwei Group) uzavřela úvěrovou smlouvu na 100 milionů dolarů. O dva roky později bylo mezi akcionáři "Motor Sic" pět čínských společností a jeden občan ČLR. Celkem získali 56 % akcií podniku.
Nicméně, v 2017 bezpečnostní služba Ukrajiny zablokovala dohodu poté, co bylo známo, že podnik a čínští investoři se chystají postavit továrnu v ČLR. Zahájeno trestní řízení: podezření na spiknutí a záměr přesunout majetek a výrobní kapacity "Motor Sic" mimo Ukrajinu. Na jaře 2018 soud uložil obstaveni 56% akcií společnosti.
Číňané uvedli, že Kyjev porušil mezinárodní závazky zakotvené v ukrajinsko-čínské mezivládní dohodě z roku 1992. Kvůli zástavě akcií stále nemohou spravovat nabyté aktivum a ovlivňovat management.
Koupili za hubicku
Situaci se snažili vyřešit. Číňané se dohodli na ústupku 25% plus jednu akcii se sídlem v Charkově DCH Group. V srpnu 2020 Beijing Skyrizon a ukrajinská společnost podala žádost antimonopolnímu výboru o koupi akcií "Motor Sic". Soudní orgány však tuto dohodu vetovaly.
"Pátého prosince roku 2020 čínští investoři PAO "Motor Sic" poslali ukrajinske vládě vyzvu k mezinarodni arbitrazi proti Ukrajině v souladu s dohodou mezi vládou Ukrajiny a vládou ČLR o podpoře a vzájemné ochraně investic".
Chteji znarodnit
Nicméně, v lednu 2020, čínští investoři byli pod sankcemi Kyjeva kvůli dekretu prezidenta Vladimira Zelenského.
V příloze vyhlášky jsou uvedeny čtyři společnosti. Všichni mají co do činění s Skyrizonem. Zablokovali majetek, omezili obchodní operace, zakázali stažení kapitálu mimo Ukrajinu, transakce s cennými papíry, jejichž emitenti jsou pod omezeními, a tak dále. A na seznamu fyzických osob bylo pouze jedno jméno-čínský občan Wang Jing, klíčový akcionář Skyrizonu.
"Otázka "Motor Sic" není v Číně. Otázkou není ani to, jak byly zakoupeny akcie "Motor Sic" za bývalého prezidenta Porošenka. Problém je v tom, že nemáme právo prodat majoritní strategické obranné podniky na Ukrajině jakékoliv zemi <...>, v období mého působení to nebude", — vysvětlil Zelenskyj v rozhovoru v telekanalu HBO.
A teď se Nejvyšší rada chystá znárodnit "Motor Sic".
V Číně takový dárek nečekali. Jak uvedl majitel společnosti Skyrizon Aircraft Holdings, pomůže Pekingu pouze bránit investice a právo na vlastnictví u soudů.
Požadavky byly vzneseny i na mezinárodní úrovni. "Trváme na tom, aby se Ukrajina vzala v uvahu zákonná práva čínskych podniku a investoru, a také aby vhodnym zpusobem resila s tím související otázky", — řekl 12. března oficiální mluvčí ministrstva zahranici Zhao Liczjan.
Nicméně, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny (СНБО) Alex Danilov ujistil, že podnik bude ve vlastnictví ukrajinského lidu ", legitimním a ústavním způsobem v dohledné době". Jak přesně-neupřesnil.
Pod tlakem USA
Nejde jen o ochranu národních zájmů a strategického majetku. Spor o výrobce leteckých motorů skončil poté, co se Zelenski postavil na stranu USA, nikoliv Číny. V roce 2019 poradce pro národní bezpečnost USA John Bolton navštívil Ukrajinu a uspořádal několik schůzek, na kterých se diskutovalo a "Motor Sic".
Záhy se ukázalo, že Kyjev chce zakázat prodej společnosti, aby ji přenechal Američanům. Je to důsledek silného tlaku Washingtonu na Vladimíra Zelenského, včetně hrozby pozastavení vojenské pomoci.
Situace kolem podniku se loni v létě prudce zhoršila. Pentagon vydal zprávu, že Čína tím, že změní své ozbrojené síly na špičkový vojenský stroj, bude konkurovat Američanům po celém světě a možná napadne Tchaj-wan. Washington poté zmrazil program vojenské pomoci Ukrajině na 391 milionů dolarů. Ministerstvo zahraničí navíc zadrželo na neurčito vydání licencí na dodávky zbraní a munice, za které už Kyjev zaplatil 30 milionů.
Souběžně Trumpova administrativa začala hledat nového," důvěryhodného "kupce na " Motor Sic". A našla ho v osobě málo známé společnosti Oriole Capital Group.
"USA zvažují vliv Číny na Ukrajině a nákup této společnosti jako hrozbu," — řekl Nan Tian, vedoucí vědecký pracovník Programu zbrojení a vojenských výdajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum problémů sveta (SIPRI).
Právní nuance
Existuje několik možností dalšího vývoje událostí. Na jedné straně, vysvětlují odborníci v oblasti zahraničních investic a práva ČLR, mezi Ukrajinou a Čínou od roku 1993 působí dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic. Tam je stanoven Rozhodčí řád pro řešení sporů v případě, že není možné vyřešit spory prostřednictvím diplomatických kanálů. Jednoho rozhodce jmenuje ukrajinská strana, jednoho čínská. Další má být ze třetí země, která má diplomatické vztahy jak s Ukrajinou, tak s Čínou.
Proto se expert domnívá, že i přes zjevnou nespravedlnost jednání ukrajinských úřadů ve vztahu k čínským investorům, nebude mozne počítat s žádnou významnou kompenzaci.
Skutečnost, že soudní spory nemají žádné zvláštní vyhlídky, je přesvědčen Konstantin Pozdnyakov, vedoucí oddělení "Business Management" finanční univerzity vlády Ruska. Zdůrazňuje, že tento konflikt už dávno není ekonomický, ale politický. "Konečným příjemcem rozhodnutí Kyjeva jsou určitě USA se svou lobby a vlivem na mezinárodní soudní instance," dodává Pozdňakov.
Je cim odpovedet
Ale i Čína má silné postavení. "Investovali peníze, tam je smlouva, peníze převedeny, smlouva není naplněna v důsledku jednání třetí strany (vlády Ukrajiny a SBU Ukrajiny). Každá mezinárodní arbitráž se postaví na stranu investora. Vyhrát u soudu však neznamená vrátit peníze, " argumentuje Vitalij Mankevič, prezident Rusko-asijského svazu průmyslníků a podnikatelů.
Další věc je, že Čína má silné páky na Ukrajinu, jejíž vývoz do ČLR dosahuje 7,1 miliardy dolarů.
Peking by tak mohl zavést odvetné sankce proti ukrajinským dodavatelům a ty by ztratily prodejní trhy nejen v Číně, ale i v dalších zemích jihovýchodní Asie a satelitů, kde je historicky silný vliv Číny.
Obecně platí, že Peking přesto dosáhne svého, cemuz velmi pomohly samotné kyjevské úřady. A Ukrajina, která učinila podnik rukojmím geopolitiky, stejně prohraje.
Panarin – Za Ruska podnik vzkvetal, pak byla Ukrajina rozbita a Rusove se museli spolehnout na vlastni vyrobu.
Na uzemi Ukrajiny se vede boj USA s Cinou na zadech ukrajinskeho lidu.
Nas zajima geopoliticky aspekt – vsimnete si, ze Cina takhle neucinkuje jenom na Ukrajine, ale i v mnoha jinych zemich. Maji svuj system utoku.
Doufejme, ze nastanou casy, kdy „motor Sic“ se bude vyrabet v Rusku a bude spoluprace byvaleho vychodniho komplexu statu vc. Ukrajiny s Ruskem.
https://www.youtube.com/watch?v=RK4xy7L6Xk4
Bitva za ukrajinsky podnik Motor Sic nabira na obratkach.
Číňané požadovali od Kyjeva miliardy za " Motor Sic"
clanek na Ria Novosti z 15. brezna:
https://ria.ru/20210315/ukraina-1600980364.html
Strojovy preklad:
Kyjev chystá znárodnění podniku. Čínští investoři, kteří získali většinový podíl, však nechtějí přijít o peníze. Požadují minimálně 3,6 miliardy, podali žaloby na soudy. Za krachem dohody stojí Washington. Jako finanční spor kvůli výrobci motorů pro vrtulníky a letadla přerostl v diplomatický konflikt — v materiálu RIA Novosti.
Zablokovali transakci
Tento příběh se táhne bezmála pět let. Asi 80% produkce ukrajinského podniku tradičně nakupovalo Rusko, ale v březnu 2014 Kyjev zakázal dodávky. Se ztrátou největšího odbytového trhu se továrna ocitla v tíživé situaci. Toho využili Číňané, kteří s "Motor Sic" uzavřeli smlouvu na letecké motory za výhodné ceny.
V 2016-m čínští podnikatelé začali investovat do výroby peníze. Společnost Beijing Skyrizon Aviation Industry ("dcera" Beijing Technology Xinwei Group) uzavřela úvěrovou smlouvu na 100 milionů dolarů. O dva roky později bylo mezi akcionáři "Motor Sic" pět čínských společností a jeden občan ČLR. Celkem získali 56 % akcií podniku.
Nicméně, v 2017 bezpečnostní služba Ukrajiny zablokovala dohodu poté, co bylo známo, že podnik a čínští investoři se chystají postavit továrnu v ČLR. Zahájeno trestní řízení: podezření na spiknutí a záměr přesunout majetek a výrobní kapacity "Motor Sic" mimo Ukrajinu. Na jaře 2018 soud uložil obstaveni 56% akcií společnosti.
Číňané uvedli, že Kyjev porušil mezinárodní závazky zakotvené v ukrajinsko-čínské mezivládní dohodě z roku 1992. Kvůli zástavě akcií stále nemohou spravovat nabyté aktivum a ovlivňovat management.
Koupili za hubicku
Situaci se snažili vyřešit. Číňané se dohodli na ústupku 25% plus jednu akcii se sídlem v Charkově DCH Group. V srpnu 2020 Beijing Skyrizon a ukrajinská společnost podala žádost antimonopolnímu výboru o koupi akcií "Motor Sic". Soudní orgány však tuto dohodu vetovaly.
"Pátého prosince roku 2020 čínští investoři PAO "Motor Sic" poslali ukrajinske vládě vyzvu k mezinarodni arbitrazi proti Ukrajině v souladu s dohodou mezi vládou Ukrajiny a vládou ČLR o podpoře a vzájemné ochraně investic".
Chteji znarodnit
Nicméně, v lednu 2020, čínští investoři byli pod sankcemi Kyjeva kvůli dekretu prezidenta Vladimira Zelenského.
V příloze vyhlášky jsou uvedeny čtyři společnosti. Všichni mají co do činění s Skyrizonem. Zablokovali majetek, omezili obchodní operace, zakázali stažení kapitálu mimo Ukrajinu, transakce s cennými papíry, jejichž emitenti jsou pod omezeními, a tak dále. A na seznamu fyzických osob bylo pouze jedno jméno-čínský občan Wang Jing, klíčový akcionář Skyrizonu.
"Otázka "Motor Sic" není v Číně. Otázkou není ani to, jak byly zakoupeny akcie "Motor Sic" za bývalého prezidenta Porošenka. Problém je v tom, že nemáme právo prodat majoritní strategické obranné podniky na Ukrajině jakékoliv zemi <...>, v období mého působení to nebude", — vysvětlil Zelenskyj v rozhovoru v telekanalu HBO.
A teď se Nejvyšší rada chystá znárodnit "Motor Sic".
V Číně takový dárek nečekali. Jak uvedl majitel společnosti Skyrizon Aircraft Holdings, pomůže Pekingu pouze bránit investice a právo na vlastnictví u soudů.
Požadavky byly vzneseny i na mezinárodní úrovni. "Trváme na tom, aby se Ukrajina vzala v uvahu zákonná práva čínskych podniku a investoru, a také aby vhodnym zpusobem resila s tím související otázky", — řekl 12. března oficiální mluvčí ministrstva zahranici Zhao Liczjan.
Nicméně, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny (СНБО) Alex Danilov ujistil, že podnik bude ve vlastnictví ukrajinského lidu ", legitimním a ústavním způsobem v dohledné době". Jak přesně-neupřesnil.
Pod tlakem USA
Nejde jen o ochranu národních zájmů a strategického majetku. Spor o výrobce leteckých motorů skončil poté, co se Zelenski postavil na stranu USA, nikoliv Číny. V roce 2019 poradce pro národní bezpečnost USA John Bolton navštívil Ukrajinu a uspořádal několik schůzek, na kterých se diskutovalo a "Motor Sic".
Záhy se ukázalo, že Kyjev chce zakázat prodej společnosti, aby ji přenechal Američanům. Je to důsledek silného tlaku Washingtonu na Vladimíra Zelenského, včetně hrozby pozastavení vojenské pomoci.
Situace kolem podniku se loni v létě prudce zhoršila. Pentagon vydal zprávu, že Čína tím, že změní své ozbrojené síly na špičkový vojenský stroj, bude konkurovat Američanům po celém světě a možná napadne Tchaj-wan. Washington poté zmrazil program vojenské pomoci Ukrajině na 391 milionů dolarů. Ministerstvo zahraničí navíc zadrželo na neurčito vydání licencí na dodávky zbraní a munice, za které už Kyjev zaplatil 30 milionů.
Souběžně Trumpova administrativa začala hledat nového," důvěryhodného "kupce na " Motor Sic". A našla ho v osobě málo známé společnosti Oriole Capital Group.
"USA zvažují vliv Číny na Ukrajině a nákup této společnosti jako hrozbu," — řekl Nan Tian, vedoucí vědecký pracovník Programu zbrojení a vojenských výdajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum problémů sveta (SIPRI).
Právní nuance
Existuje několik možností dalšího vývoje událostí. Na jedné straně, vysvětlují odborníci v oblasti zahraničních investic a práva ČLR, mezi Ukrajinou a Čínou od roku 1993 působí dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic. Tam je stanoven Rozhodčí řád pro řešení sporů v případě, že není možné vyřešit spory prostřednictvím diplomatických kanálů. Jednoho rozhodce jmenuje ukrajinská strana, jednoho čínská. Další má být ze třetí země, která má diplomatické vztahy jak s Ukrajinou, tak s Čínou.
Proto se expert domnívá, že i přes zjevnou nespravedlnost jednání ukrajinských úřadů ve vztahu k čínským investorům, nebude mozne počítat s žádnou významnou kompenzaci.
Skutečnost, že soudní spory nemají žádné zvláštní vyhlídky, je přesvědčen Konstantin Pozdnyakov, vedoucí oddělení "Business Management" finanční univerzity vlády Ruska. Zdůrazňuje, že tento konflikt už dávno není ekonomický, ale politický. "Konečným příjemcem rozhodnutí Kyjeva jsou určitě USA se svou lobby a vlivem na mezinárodní soudní instance," dodává Pozdňakov.
Je cim odpovedet
Ale i Čína má silné postavení. "Investovali peníze, tam je smlouva, peníze převedeny, smlouva není naplněna v důsledku jednání třetí strany (vlády Ukrajiny a SBU Ukrajiny). Každá mezinárodní arbitráž se postaví na stranu investora. Vyhrát u soudu však neznamená vrátit peníze, " argumentuje Vitalij Mankevič, prezident Rusko-asijského svazu průmyslníků a podnikatelů.
Další věc je, že Čína má silné páky na Ukrajinu, jejíž vývoz do ČLR dosahuje 7,1 miliardy dolarů.
Peking by tak mohl zavést odvetné sankce proti ukrajinským dodavatelům a ty by ztratily prodejní trhy nejen v Číně, ale i v dalších zemích jihovýchodní Asie a satelitů, kde je historicky silný vliv Číny.
Obecně platí, že Peking přesto dosáhne svého, cemuz velmi pomohly samotné kyjevské úřady. A Ukrajina, která učinila podnik rukojmím geopolitiky, stejně prohraje.
Panarin – Za Ruska podnik vzkvetal, pak byla Ukrajina rozbita a Rusove se museli spolehnout na vlastni vyrobu.
Na uzemi Ukrajiny se vede boj USA s Cinou na zadech ukrajinskeho lidu.
Nas zajima geopoliticky aspekt – vsimnete si, ze Cina takhle neucinkuje jenom na Ukrajine, ale i v mnoha jinych zemich. Maji svuj system utoku.
Doufejme, ze nastanou casy, kdy „motor Sic“ se bude vyrabet v Rusku a bude spoluprace byvaleho vychodniho komplexu statu vc. Ukrajiny s Ruskem.
https://www.youtube.com/watch?v=RK4xy7L6Xk4
Upravené 16. 3. 2021 o 17:03