mám taký sen, že všetky názvy tém sa raz budú písať s diakritikou
K tomuto snu se připojuji.Diakritika je velmi významnou součástí našich národních svébytností.
Podrobněji to rozebírám zde
Diakritika hraje v životě národů, které ji v jazyce mají, mimořádnou (explicitně nedoceněnou) úlohu. Není možné se jí jen tak vzdát, je to věc přežití národa. Mezi všemi písmeny s diakritikou pak kraluje boží "Ř".
Slovenštinu jsem zatím moc neřešil. Vypadá to tak, že tam sice není přítomen tak těžký kalibr jako je “Ř”, ale je to kompenzováno větší kvantitou “menších” kalibrů: zvláštní pozornost si zaslouží dz, dž, ĺ, ľ, ô, ŕ. (protože proti těmto “bojovníkům” může Čeština postavit pouze ř, ů)
Dz/dž jsou přímou vazbou Slovenštiny na Staroslovanský jazyk.
Ŕ lze považovat za slovenskou “odlehčenou” verzi Ř, pokud budeme věřit wikipedii, prakticky se používá pouze na Slovensku (ještě Dolnolužická srbština cca 7000 mluvčích a Votština cca 20 mluvčích).
Ä je pravděpodobně ve Slovenštině neslovanská příměs, dle wikipedie je Slovenština jediný Slovanský jazyk s touto hláskou.
Moderní technika, zvláště mobilní zařízení, nás svádí k opuštění diakritiky. Lze tak psát rychleji. Taky jsem si všiml, že na mobilu má sms bez diakritiky menší velikost (zabírá menší počet bajtů).
Počítám, že vzdání se diakritiky by bylo konceptuální chybou na 1. prioritě zobecněných prostředků řízení. Věřím, že Mistr Jan Hus, by souhlasil.
Závěrečná poznámka k diakritice. Pokud budeme uvažovat hláskové jazyky, tak jazykem se suverénně nejvyšším výskytem diakritických znamének (co do počtu typů i do frekvence výskytů) je...
...hebrejština.
Konec konců, počítám s tím, že jewrejové jsou všechno možné, jen ne blbí.
Dodatek: diakritika nejsou jen znaménka, jsou to hlavně ty zvuky a zvuky jsou vibrace...
[quote="pid:20783, uid:413"]mám taký sen, že všetky názvy tém sa raz budú písať s diakritikou[/quote]
**K tomuto snu se připojuji.**
Diakritika je velmi významnou součástí našich národních svébytností.
Podrobněji to rozebírám zde
[quote="pid:8896, uid:240"]Diakritika hraje v životě národů, které ji v jazyce mají, mimořádnou (explicitně nedoceněnou) úlohu. Není možné se jí jen tak vzdát, je to věc přežití národa. Mezi všemi písmeny s diakritikou pak kraluje boží "Ř".[/quote]
Slovenštinu jsem zatím moc neřešil. Vypadá to tak, že tam sice není přítomen tak těžký kalibr jako je “Ř”, ale je to kompenzováno větší kvantitou “menších” kalibrů: zvláštní pozornost si zaslouží dz, dž, ĺ, ľ, ô, ŕ. (protože proti těmto “bojovníkům” může Čeština postavit pouze ř, ů)
Dz/dž jsou přímou vazbou Slovenštiny na Staroslovanský jazyk.
Ŕ lze považovat za slovenskou “odlehčenou” verzi Ř, pokud budeme věřit wikipedii, prakticky se používá pouze na Slovensku (ještě Dolnolužická srbština cca 7000 mluvčích a Votština cca 20 mluvčích).
Ä je pravděpodobně ve Slovenštině neslovanská příměs, dle wikipedie je Slovenština jediný Slovanský jazyk s touto hláskou.
Moderní technika, zvláště mobilní zařízení, nás svádí k opuštění diakritiky. Lze tak psát rychleji. Taky jsem si všiml, že na mobilu má sms bez diakritiky menší velikost (zabírá menší počet bajtů).
Počítám, že vzdání se diakritiky by bylo konceptuální chybou na 1. prioritě zobecněných prostředků řízení. Věřím, že Mistr Jan Hus, by souhlasil.
Závěrečná poznámka k diakritice. Pokud budeme uvažovat hláskové jazyky, tak jazykem se suverénně nejvyšším výskytem diakritických znamének (co do počtu typů i do frekvence výskytů) je...
...hebrejština.
Konec konců, počítám s tím, že jewrejové jsou všechno možné, jen ne blbí.
Dodatek: diakritika nejsou jen znaménka, jsou to hlavně ty zvuky a zvuky jsou vibrace...
Upravené 18. 6. 2021 o 23:40