Několik dní jsem přemýšlel, jestli to sem mám napsat, jedná se o dost osobní zkušenost.
Tak přidám svou troškou do mlýna.
Cca týden zpět měl jeden zdravý člověk z rodiny infarkt (dvě dávky).
Ještě koncem června jsme se trochu chytli, protože si mám “ty svý blbý kecy nechat pro sebe a jít se očkovat”.
Problém je, že tady v Praze drtivá většina mých kamarádů a známých byla dotlačena v rámci zaměstnání k očkování.
Minulý týden jsem byl se třemi kamarády (inteligentní kluci, žádní Havloidi, vědí díky mně o KSB, o Pjakinovi, ale nějak mi za ten rok, co jsme se neviděli - “zvlčili” a podlehli strachu ze ztráty zaměstnání) na kulečníku a můžu vám říct, že jsem strávil večer s úplně jinými lidmi, než jsem dřív znal.
Nebavili jsme se o očkování, tohle téma jsem jim “zakázal” a o politice, ale normálně o věcech, které řešíte s kamarády z dětství, když se s nimi sejdete.
Moc dobře to nedopadlo, protože jsem zjistil, že je nic nebaví, nezajímá a jsou unavení. Když jsem na ně mluvil, tak koukali skrze mě, byli prostě duchem mimo, jakoby v jiné dimenzi.
Párkrát jsme se zasmáli, ale vyloženě jenom párkrát, ne jako dříve, jsou úplně jinde, jako za sklem (nevím jak to popsat, ale tady nejsou).
Vyčítám si, že jsem tomu nezabránil, ale aspoň jsem všechny přesvědčil, aby nešli na 3. dávku, tak snad si to pamatují, i když….
No a v rodině jsem tomu u někoho zabránil a u někoho ne, takže “ten jeden” si asi uvědomil, že je lepší poslouchat “ty mý blbý kecy”, než pak jet rychlou s infarktem do nemocnice a příští týden na operaci.
Takhle bych to stručně shrnul.
Několik dní jsem přemýšlel, jestli to sem mám napsat, jedná se o dost osobní zkušenost.
Tak přidám svou troškou do mlýna.
Cca týden zpět měl jeden zdravý člověk z rodiny infarkt (dvě dávky).
Ještě koncem června jsme se trochu chytli, protože si mám “ty svý blbý kecy nechat pro sebe a jít se očkovat”.
Problém je, že tady v Praze drtivá většina mých kamarádů a známých byla dotlačena v rámci zaměstnání k očkování.
Minulý týden jsem byl se třemi kamarády (inteligentní kluci, žádní Havloidi, vědí díky mně o KSB, o Pjakinovi, ale nějak mi za ten rok, co jsme se neviděli - “zvlčili” a podlehli strachu ze ztráty zaměstnání) na kulečníku a můžu vám říct, že jsem strávil večer s úplně jinými lidmi, než jsem dřív znal.
Nebavili jsme se o očkování, tohle téma jsem jim “zakázal” a o politice, ale normálně o věcech, které řešíte s kamarády z dětství, když se s nimi sejdete.
Moc dobře to nedopadlo, protože jsem zjistil, že je nic nebaví, nezajímá a jsou unavení. Když jsem na ně mluvil, tak koukali skrze mě, byli prostě duchem mimo, jakoby v jiné dimenzi.
Párkrát jsme se zasmáli, ale vyloženě jenom párkrát, ne jako dříve, jsou úplně jinde, jako za sklem (nevím jak to popsat, ale tady nejsou).
Vyčítám si, že jsem tomu nezabránil, ale aspoň jsem všechny přesvědčil, aby nešli na 3. dávku, tak snad si to pamatují, i když….
No a v rodině jsem tomu u někoho zabránil a u někoho ne, takže “ten jeden” si asi uvědomil, že je lepší poslouchat “ty mý blbý kecy”, než pak jet rychlou s infarktem do nemocnice a příští týden na operaci.
Takhle bych to stručně shrnul.
Upravené 6. 9. 2021 o 10:51