Zaujal mě odkaz na článek o agrolesnictví:
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/550642-co-potom-po-krize-odpovedou-je-aj-agrolesnictvo/
Sice - ano, vím, že tohle téma bylo v jednom z předchozích článků - z živočišných produktů se nevyhýbám pouze medu(jelikož včelařství považuji za velice důležité) a tudíž nevím, k čemu bych choval dobytek (a poslat ho na jatka by mi bylo taky líto), nicméně, koncept agrolesnictví se mi líbí a nejen pro nás, či krajinu, ale i pro ta zvířata je to pořád mnohem lepší možností života i když je pak lidé stejně sní.
Kdo máte čas, je to spíše delší článek, ale doporučuji.
Letos jsem se též vrátil k myšlence vertikálního pěstování, které je v článku o Době ledové.
Jediný prostor, kde mohu něco pěstovat, je balkon střední velikosti, příliš malý na to, abych vypěstoval větší množství čehokoliv jen horizontálně. Sice jsem žádnou vertikální konstrukci zatím nevyrobil, ale souhlasím, že je to budoucnost.
Zatím doufám, že mi vyroste něco alespoň ze zbývajících malých rostlinek balkónových rajčat (pěstuji je poprvé), které mám ze semínek - ani si nejsem jist, jak moc zalévat.
Každopádně, ruce od hlíny jsou fajn.
tudíž nevím, k čemu bych choval dobytek (a poslat ho na jatka by mi bylo taky líto), nicméně, koncept agrolesnictví se mi líbí a nejen pro nás, či krajinu, ale i pro ta zvířata je to pořád mnohem lepší možností života i když je pak lidé stejně sní.
Celý ekosystém bol navrhnutý tak, aby niekto niekedy to zviera zjedol, ale nie je jedno ako to zviera žilo a zomrelo...
Moderátor
Celý ekosystém bol navrhnutý tak, aby niekto niekedy to zviera zjedol, ale nie je jedno ako to zviera žilo a zomrelo...
Nu, však píšu o sobě, nikoliv obecně.
Když odhlédnu od toho, že je mi to tlačí na svědomí z důvodu toho, že když některá zvířata pozoruji a vidím jejich sociální vazby, jenž jsou někdy silnější než u některých "lidí", též mají emoce a co velkochovy a jatka pumpují do noosféry také není určitě nic dobrého (ano, souhlasím, že jak zvíře žilo a zemřelo je důležité), tak je tu ještě další mina, která se týká vepřového - to jsem přestal jíst jako první ještě v době, kdy jsem jedl kuřecí, hovězí, ryby apod.
Proč? Tohle téma jsme už rozebrali, s eM na staré Vodě. (Pokud si můj příspěvek čte, tak ho pozdravuji.)
Prase domácí vypadá jako produkt genetického inženýrství. Hybrid mezi prasetem divokým a člověkem. Takže, možná mě za tohle umínusujete, ale pojídání vepřového je tak trochu částečný kanibalismus.
A kanibalismus poškozuje nervovou soustavu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Kuru_(disease)
Zajímavé je, že ti, co jedli mozek (ženy a děti), byli více a častěji postiženi než ti, co jedli svaly (muži).
Samozřejmě, je tu další - rituální - aspekt celé této černé magie, kde píšou, že zmínění Papuánci jedli své zemřelé, tudíž srovnání s vepřovým je částečně nefér a stavět pojídání vepřového oproti jejich kanibalismu jen o stupínek níže, je trošku argumentační faul, ale zároveň ne zase tak úplně...
"Atraktivní záležitostí jsou dnes xenotransplantace, tedy transplantace, při nichž se využívá zvířecí tkáně při léčbě lidí. Geneticky modifikovaná selata „knock – out“, která jsou patentem společnosti PPL Therapeutics, by měla umožňovat, aby transplantované prasečí orgány překonaly imunitní bariéru a příjemce je neodmítl. Očekává se, že po testování na primátech by se v blízké budoucnosti dalo využívat tkání a buněk geneticky modifikovaných selat i v humánní medicíně."
https://www.naschov.cz/praseci-tkane-pro-humanni-medicinu/
Geneticky modifikovaná prasata mohou zachraňovat pacienty s těžkými popáleninami
Lékaři poprvé použili štěp živé kůže geneticky upraveného prasete k léčbě lidského pacienta. Výsledky vypadají velmi povzbudivě
Vědci a lékaři se již dlouhou dobu snaží vyvinout technologii, která by umožnila používat k léčbě popálenin živou kůži z prasat. Američtí odborníci vyšlechtili geneticky upravená prasata, jejichž kůže je pro lidský imunitní systém přijatelnější, než kůže běžných prasat. Tato prasata teď využívá společnost XenoTherapeutics, která vyvinula jako komerční produkt štěpy s živou prasečí kůží Xeno-Skin.
V americké nemocnici Massachusetts General Hospital nedávno použili jeden ze štěpů Xeno-Skin poprvé k léčbě lidského pacienta. Lékaři pacientovi přiložili pěticentimetrový štěp na popálené místo Xeno-Skin hned vedle klasického většího štěpu z mrtvého dárce. Po pěti dnech poranění zkontrolovali a zjistili, že Xeno-Skin zajistí stejně dobré hojení popáleniny, jako kůže z mrtvého dárce. Podle vědců můžeme v dohledné době čekat velký rozvoj léčby založené na transplantacích kůže a dalších orgánů z geneticky upravených prasat.
https://www.stoplusjednicka.cz/geneticky-modifikovana-prasata-mohou-zachranovat-pacienty-s-tezkymi-popaleninami
Transplantace prasečího srdce lidem bude možná do tří let, věří britský lékař
Už za pouhých pár let by lidé mohli být schopni žít s transplantovaným prasečím srdcem, odhaduje uznávaný britský kardiochirurg. Upravené prasečí orgány by tak podle něj mohly být řešením pro pacienty čekající na nová srdce. Ještě letos pak podle něj vědci vyzkouší člověku voperovat prasečí ledviny.
Transplantaci prasečího srdce už vědci vyzkoušeli u primátů. Na konci loňského roku mezinárodní vědecký tým v časopise Nature informoval, že úspěšně voperovali prasečí srdce paviánům. Zvířata pak výzkumníci dokázali udržet naživu několik měsíců.
Dva paviáni přežili s transplantovaným prasečím srdcem tři měsíce, tedy po celou dobu studie, další dva dokonce šest měsíců, než je vědci utratili.
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2903093-transplantace-praseciho-srdce-lidem-bude-mozna-do-tri-let-veri-britsky-lekar
Transplantace pomocí prasečích orgánů se blíží. Zapojí se chovatelé
Největší světový producent vepřového masa Smithfield Foods založil speciální vědeckou divizi. Chce hrát větší roli v dodávání částí prasečího těla pro medicínské účely. Cílem je prodávat prasečí orgány pro transplantace vážně nemocných lidí.
Zajímavé je též, že muslimové vepřové nesmí, proč asi?...
Predchádzajúci koncept témy čaká
Ak budete pokračovať, predchádzajúci koncept sa zahodí