Do historického závodu s Čínou jde Amerika s podvrtnutým kotníkem
https://nazory.aktualne.cz/komentare/historicky-zavod-ameriky-s-cinou/r~caba6c7098a911eb89ccac1f6b220ee8/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context&dop_req_id=P6euriG58GW-202104120746&dop_id=11202037
"Z Číny se vrátíte ohromeni. A vyděšeni. Tamní ekonomika je státním kapitalismem, v kterém komunistická strana určuje a dotuje priority. Když je potřeba, veřejný zájem nemilosrdně podrtí jednotlivce: tudy povede dálnice, tvůj domov, třeba celá vesnice, musí pryč. A hlavně - za vzrůstající materiální pohodlí tamní lidé platí tím nejcennějším, svou svobodou, pokud ne dokonce životy.
Jenže jako jeden mechanismus, jako jeden obrovský stroj, to funguje. Lépe než v Americe. Tají se z toho dech, a zároveň běhá mráz po zádech. Podle Západu to tak nemůže zůstat, v čele se Spojenými státy už dvacet let, od vstupu Číny do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001, čekáme, kdy se naplní americký předpoklad, že ekonomická liberalizace si v Číně následně vynutí i politické změny.
Čekáme, až si i tam bohatší společnost (když už bude mít mobily, auta a byty na sídlištích) řekne také o svá plná občanská práva. Jenže místo toho jsme ohromeni, jak se Čína dere - ekonomicky, technologicky, vlivově i vojensky - stále vpřed a vzhůru. A jsme zmateni, že politicky tam jde vývoj opačným směrem. Režim v Pekingu se nejen cítí sám o sobě jistěji než před dvaceti lety, ale už je přesvědčen, že v globální soutěži je čínský model ten efektivnější, silnější, modernější, jedním slovem: vítězný."
Do historického závodu s Čínou jde Amerika s podvrtnutým kotníkem
https://nazory.aktualne.cz/komentare/historicky-zavod-ameriky-s-cinou/r~caba6c7098a911eb89ccac1f6b220ee8/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context&dop_req_id=P6euriG58GW-202104120746&dop_id=11202037
"Z Číny se vrátíte ohromeni. A vyděšeni. Tamní ekonomika je státním kapitalismem, v kterém komunistická strana určuje a dotuje priority. Když je potřeba, veřejný zájem nemilosrdně podrtí jednotlivce: tudy povede dálnice, tvůj domov, třeba celá vesnice, musí pryč. A hlavně - za vzrůstající materiální pohodlí tamní lidé platí tím nejcennějším, svou svobodou, pokud ne dokonce životy.
Jenže jako jeden mechanismus, jako jeden obrovský stroj, to funguje. Lépe než v Americe. Tají se z toho dech, a zároveň běhá mráz po zádech. Podle Západu to tak nemůže zůstat, v čele se Spojenými státy už dvacet let, od vstupu Číny do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001, čekáme, kdy se naplní americký předpoklad, že ekonomická liberalizace si v Číně následně vynutí i politické změny.
Čekáme, až si i tam bohatší společnost (když už bude mít mobily, auta a byty na sídlištích) řekne také o svá plná občanská práva. Jenže místo toho jsme ohromeni, jak se Čína dere - ekonomicky, technologicky, vlivově i vojensky - stále vpřed a vzhůru. A jsme zmateni, že politicky tam jde vývoj opačným směrem. Režim v Pekingu se nejen cítí sám o sobě jistěji než před dvaceti lety, ale už je přesvědčen, že v globální soutěži je čínský model ten efektivnější, silnější, modernější, jedním slovem: vítězný."
Upravené 12. 4. 2021 o 10:03