Gigantické metropole plné výškových budov, které spotřebovávají ohromné množství zdrojů, zejména vody, mohou být odsouzeny k zániku. Varovným příkladem je hlavní město Mexika. Nejlidnatější metropole Severní Ameriky, ve které žije víc než devět milionů obyvatel, se propadá do země. Nezadržitelně a stále vyšší rychlostí. Stejnojmenné hlavní město Mexika (Ciudad de México, Mexico City) leží na dně vyschlého jezera. Jílovitá půda pod ním vysychá, ztrácí objem a sesedá. Pokles se projevuje na statice budov, kterým praskají základy i zdi. Obyvatelé si poklesu poprvé povšimli počátkem dvacátého století. Geodeti tehdy nivelací zjistili, že město klesá rychlostí osm centimetrů za rok. V roce 1958 se však pokles zrychlil na 29 centimetrů, což přimělo radní, aby omezili čerpání podzemní vody a zakázali další hlubinné vrty. Pokles zpomalil na devět centimetrů ročně. Potom se ale vrátil do starých kolejí. Data z GPS z posledních dvou desetiletí ukázala, že metropole se v průměru propadala o 40 centimetrů ročně. Tempo poklesu se však zrychlovalo. Severovýchodní oblast města, byť není výrazněji urbanizovaná, se propadá rychlostí až 50 centimetrů za rok. Pokles půdy, na které město stojí, je přitom podle studie publikované v žurnálu JGR Solid Earth nezvratný. Autoři v ní dospěli k závěru, že jílové vrstvy se v příštích 150 letech stlačí o dalších 30 procent, což povede k výraznému poklesu města. Důsledkem bude narušená statika staveb. Mnohé budou muset být strženy. Vědci ve studii upozorňují, že zastavit sesedání a obnovit proudění podzemních vod je nemožné. Zabraňuje tomu setrvalý tlak budov na půdu. „I kdyby se hladina vody zvýšila, není naděje na to, že by město získalo ztracenou nadmořskou výšku a ztracené zásoby podzemních vod. Půda je zhutnělá a voda nemá kde proudit," píší vědci ve studii. Město je odsouzeno k dalšímu postupnému propadání. Dobyto a vysušeno Město založili v roce 1521 na ruinách dobytého sídla Aztéků – Tenochtitlánu – španělští conquistadoři vedení Hernánem Cortésem. Aztécké sídlo leželo uprostřed jezera Texoco, které však během pozdější urbanizace bylo zcela vysušeno. Nynější propad města je důsledkem nepromyšlené urbanizace. Podle nejnovějšího sčítání žilo v roce 2020 v samotném městě s rozlohou 1 485 kilometrů čtverečních 9 209 944 lidí. Metropolitní oblast Valle de México obývalo 21 804 515 lidí. V současnosti pochází z podzemních vrtů na 70 procent pitné vody užívané obyvateli metropole. Zhutňování půdy pod městem a úbytek podzemní vody bude znamenat problém se zásobováním v budoucnu, píše se ve zmíněné studii. Město bude muset přejít na záchyt dešťové vody a intenzivnější čištění spotřebované vody. https://nedd.tiscali.cz/devitimilionova-metropole-mexika-se-nezadrzitelne-propada-do-zeme-510612?