Zajímá mě, Váš názor jaké bude řešení této krize s čipy, grafickými kartami atd. Předpokládám, že nedostatek je jednak vytvořen uměle a také za ním i stojí tzv. těžaři bitcoinů, kteří skupují ve velkém paměťové čipsety, procesory a jiné.

Tato situace ukazuje absurditu světa kryptoměn, které nepřímo stojí i za problémy dalších odvětví, jako je automobilový průmysl a domácí spotřební elektronika.

Pokud bude svět kryptoměn postaven na tom, že si ti nejbohatší nakoupí tisíce počítačů a serverů a budou tak zatěžovat i přenosové sítě a atp. V čem je to lepší, než aktuální finanční system? Kde z něj také profituje pouze úzká skupina bankéřů a oligrachů.

Nejsme pak ve slepé uličce...?

Děkuji za Vaše názory a postřehy, věděl jsem že se k tomu zde mnohé dovím

Otázkou je, jestli jsou tyto skupiny pány těchto systémů? Jestli ne, tak příjde den, kdy dojde v tomto procesu na poslední bod plné funkce řízení.

Čas pro Čínu se přibližuje

http://www.fsfinalword.cz/?page=archive&day=2021-05-12

"Centrální banky celého světa nemohou tisknout biliony nových dolarů, eur, korun a dalších měn, aniž by nakonec nezapříčinily růst spotřebitelských cen, stejně jako se to stalo s cenami aktiv. Nadprodukce zboží v nízkonákladových zemích může po určitou dobu zakrývat účinek tisku peněz, protože vytváří nadměrnou nabídku, která pomáhá držet ceny zboží na uzdě. Tomu se říká nabídka a poptávka. Číňané zaplavují svět levným zbožím a zároveň ovládají trh tím, že výrobu na Západě činí neekonomickou. Podle klasické teorie monopolu to časem vede ke snížení nabídky, což umožňuje vytvoření tlaku na kupujícího. V jistém smyslu se to už děje s počítačovými čipy. Ve střednědobém horizontu čelí spotřebitelé dosti neradostné cenové situaci. Znehodnocování měn centrálními bankami prosakuje ke spotřebitelským cenám právě ve chvíli, kdy nabídka některých produktů nedokáže udržet krok s poptávkou. Čas pro Čínu se přibližuje."

Že by se z levné "Číny" za chvíli stala předražená?

Přímo nesouvisí s čipy, ale na Financial Times se již několik dní spekuluje o začátku nového komoditního supercyklu.
Což je označení pro období, kdy ceny komodit rostou nad svůj dlouhodobý trend po dobu 10 až 35 let.

Po vzestupu následuje podobně dlouhý pokles, protože nabídka nakonec vyrovná poptávku. Výsledkem je úplný cyklus, který může trvat 20 až 70 let.

V historii jsme prý zažili 4 komoditní supercykly.

První z nich se shodoval s nástupem USA jako ekonomické velmoci v 80. letech 19. století.

Další doprovázel snahu o zbrojení ve 30. letech 20. století a pokračoval i v období obnovy po druhé světové válce. Třetí supercyklus proběhl během ropných šoků v 70. letech 20. století, které nepřímo zvýšily ceny ostatních komodit tím, že zvýšily výrobní náklady.

Poslední cenový boom nastal během rychlé industrializace Číny, která začala koncem 90. let 20. století. V tomto období došlo také k prudkému nárůstu cen zemědělských komodit, který vyvolal potravinovou krizi v letech 2007-2008.

Současný rychlý růst cen komodit může být dočasný, protože strukturálně pro dlouhodobý růst nemusí být důvod a nebo je to nová realita.

Pro komoditní býky, jako je Goldman Sachs, je odpověď jednoznačná. Tvrdí, že pandemie koronaviru zahájila novou éru růstu založeného na komoditách, protože vlády kladou větší důraz na vytváření pracovních míst a udržitelnost životního prostředí než na finanční stabilitu, která následovala po globální finanční krizi v roce 2009.

Jako důkaz uvádějí Americký plán zaměstnanosti prezidenta Joea Bidena v hodnotě 2,3 bilionu dolarů a evropský Green New Deal, které napumpují obrovské množství investic do surovinově náročné infrastruktury a projektů zaměřených na splnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu.

Komoditní býci zároveň zdůrazňují, že roky nízkých cen přiměly producenty omezit výdaje na nové projekty a expanzi, což omezilo nabídku.

To platí nejen pro těžební průmysl, kde se po brutálním propadu trhu v roce 2014 snížily investice, ale také pro ropný průmysl, kde se mnoho společností snaží přejít od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Některé banky na Wall Street tvrdí, že poptávka po ropě bude v příštích letech nadále převyšovat růst nabídky, což může způsobit poslední cenový nárůst předtím, než spotřeba dosáhne vrcholu v důsledku používání elektromobilů.

V zemědělství čínská poptávka a biopaliva zvyšují ceny obilovin a olejnatých semen. Zdá se, že čínská poptávka po kukuřici se dostává na novou trajektorii, protože Čína hledá dovoz pro krmení svých hospodářských zvířat. Současně zaměření na obnovitelné zdroje energie v několika zemích staví do popředí zájmu biopaliva vyráběná ze zemědělských zdrojů.

Existují důvody proti novému supercyklu?
Ano. Pro mnoho ekonomů je sychravý výkon komodit z Covidových minim v roce 2020 pouze cyklickým vzestupem, který je způsoben obrovskou fiskální a monetární reakcí na pandemii.

Tvrdí, že postrádá přesvědčivý příběh strukturální poptávky, který byl hnacím motorem předchozích supercyklů, a že globální transformace zelené energie se neobjeví dostatečně rychle na to, aby kompenzovala dopad zpomalení čínského růstu, kde se stimuly z dob pandemie již stahují.

Skeptici se domnívají, že pokud dojde k velkému růstu cen, bude se soustředit na malou skupinu průmyslových kovů, jako je měď, kobalt a nikl, které jsou klíčové pro transformaci energetiky.

nejde nahodou skor o snahu nalakat hajlov do investicii a potom to vysypat? staci, aby FED potom stiahol cast penazi, ktore dal beznym ludom a vysypu to za lacno.....tyka sa to komodit aj krypto. Jednak toto si pamatam este z obdobia 2014, kedy sa kricalo o hyperinflacii, nakoniec sa to financnym inzinierstvom utriaslo a komodity klesli. Jednak budu mat "dovod" na ochranu dolara....aj Cina stale potrebuje dolare, jednak ich mnoho cisnkych podnikov potrebuje na svoje splatky dlhov, jednak aj budovanie Hodvabnej cesty stoji nemale peniaze.
Nepochybujem, ze USA cakaju velke problemy, ale ludia by podla mna zasa nemali si mysloet, ze to pojde linearne a priamociaro, ako to vyzera, ked si precitaju par webov

Zdravia všetkým.
Umelý nedostatok čipov môže mať oveľa viac cieľov ako sa javí. Pozastavenie výroby áut. Je tiež zaujímavý faktor. Jedným z cieľov môže byť aj zníženie využitia najmodernejších technológií v bežnom živote. Nájme tam kde je to zbytočne. Napríklad u áut drvivá väčšina systémov môže byť nahradená mechanickými systémami. Príliš sme si zvykli využívať elektrické riadenie aj tam kde to nie je potrebné. V rámci zachovania biosferí je potrebné znížiť spotrebu. Je potrebné vyrábať zariadenia ktoré bude možné využívať desať a viac rokov. No zároveň musia byť jednoducho opraviteľné. Zároveň s tým treba zohľadniť degradáciu vzdelávacieho systému. Mechanické zariadenia vyzerajú komplikovane no su jednoduchšie a odolnejšie ako elektrické s čipom. Moje staršie auto fungovalo perfektne aj bez čipov. Málo všetky moderné vychytávky ako klimatizáciu elektrický ovládanie okien, antény. Dokonca málo aj pneumatický systém ktorý udržiaval správny dotlak ventilov na motore. To uvádzam ako príklad. Mnohé zariadenia ktoré využívame v bežnom živote môžu fungovať aj bez čipov. Kryptomeny sú súčasťou problému, ak ich chcú zaviesť vo veľkom meradle pre väčšinu k dennému využitiu bude to vyžadovať dramatický nárast výkonu globálnej informáčnej siete ktorá musí byť decentralizovana. Ak má byť využívaná miliónmi užívateľov na bežnej báze musí sa navýšiť výpočetný výkon siete inak by hrozil jej kolaps. Tiež sa musí zvýšiť zabezpečenie to tiež vysuje nárok na hardwar. To môže byť dôvodom nedostatku.
S pozdravom Peter.

Do auta môžu dávať aj analógové elektrické alebo elektromechanické počítače, mali by funkcie tých mechanických súčiastok, len váha je nižšia.
Čo sa týka kryptomien, nie všetky prežijú nadchádzajúce obdobie, takže záťaž bude prechodná...

Svět kryptoměn mi je cizí, přiznám se znám asi jen ten Bitcoin, stejně nechápu, od čeho je odvozována jejich "hodnota"? A jakým způsobem se emitují ty bitcoiny. Navíc, neexistuje žádná koncese nebo něco podobného. Takže, kryptoměnu si může založit i Franta Omáčka z Horní Dolní a prohlásit, že jedna jednotka má cenu 10 000 euro? např. Nebo jsem úplně mimo mísu a svět kryptoměn má svá "pravidla"?

Podle mého názoru jejich hodnota, ostatně stejně jako hodnota mnoha ostatních "cenností" západního světa, spočívá výhradně v naději implantované do hlav "sociálních elit" jejich řízením (o kterém často ani nevědí), že právě takové chování a jednání (v tomto případě nákup nebo "těžba :-) bitcoinu) dokáže zajistit neměnnost postavení ve společenském žebříčku davo-elitářské společnosti jich samotných a případně jejich dětí.
Jejich kurátoři vědí, že ti slaboši za takovou naději prodají vše lidské, co v nich zbylo, budou za ni bez svědomí pracovat na čemkoliv, třeba i na úplném zničení světa a společnosti kolem sebe. A ti kurátoři také dobře vědí, že takovému "materiálu" takto nabyté prostředky kdykoliv zase snadno vezmou. Těm primitivnějším už během jejich života, těm "chytřejším" pak zcela jistě prostřednictvím jejich dětí - zparchantělých, vychovaných v tupém, pyšném "elitarismu".

Z toho, že je toho obmedzené množstvo a umožňuje obchádzať systémy bankárskej mafie, ktorá dokáže uvaliť embargo na hocikoho.

Z toho, že je toho obmedzené množstvo a umožňuje obchádzať systémy bankárskej mafie, ktorá dokáže uvaliť embargo na hocikoho.

A tu je vidieť, že si vôbec neurobil vlastný prieskum...

Najmenší jednočipový systém na svete sa dá streknúť do tela

https://techpedia.ta3.com/veda-a-vyvoj/novinky/9095/najmensi-jednocipovy-system-na-svete-sa-da-streknut-do-tela?fbclid=IwAR2G6_q_u1GwZQJYkMYfygL0rijwmDWtznoFZIEkOFwNYag9JHJ9dLnbpUQ

To je pravda. Každopádně se snažím systém bitcoinu, jeho emitaci ("těžby"- jak tomu, z mého pohledu komicky, říkají), tedy grunt jeho hodnoty, pochopit - a zatím se mi to nedaří. Zatím nejsem schopen a ochoten přijmout, že pokud někdo nakoupí drahý a výkonný počítač, který nechá běžet bez toho aby byl zřejmý reálný cíl a výsledek jeho práce, že ten za to dostane "odněkud" z virtuálního světa přidělen (jakou vlastně autoritou?) příslušný počet "bitcoinů", které pak může směnit za něco skutečného.
Ta autorita, o které jsem mluvil (internet není ani bezpečný, ani anonymní, už vůbec ne svobodný - to je tak povídačka pro začínajícího Piráta..) - a která za tím stojí jistě není žádný altruista a bojovník proti bankám a jejich majitelům, jistě by se mu rychle přestalo dařit, podobně jako třeba Trumpovu twiterovému účtu.
Zkrátka - z mého pohledu se jedná o investici podobnou, jakou je nákup "moderního umění". Hodnotou je také jen pouze rozhodnutí té příslušné autority o hodnotě věci - netestovatelné a neověřitelné nakupujícím. Nic víc, nic míň.
Ale jsem si samozřejmě vědom možnosti, že věc je jen nad mé chápání.

Je to poskytnutí služby, umožňuje v síti bezpečně provádět transakce bez vstupu a možnosti ovlivnění dalšími stranami. Je to "vlastně ruční práce" - decentralizace transakcí, proto je potřeba tolik "horníků". Z mého osobního pohledu je to také totální kravina, kvůli evidenci spotřebovat značnou část vyrobené energie na planetě zemi. Jenže, když se lidé nedokáží dohodnout a každý se snaží toho druhého napálit (myslím hlavně klanové boje), pak se finanční bezpečnost musí zajistit zbytečně velkými zdroji.

Moje vize trochu vzdálenější budoucnosti je, že peníze budou zrušeny. Požadavky a přání obyvatel budou vyřizovány mnohem efektivnějším způsobem než skrze peníze, jejichž hlavním cílem je možnost platit parazity a darebáky a na to byli vymyšleny. Je to vlastně nástroj na vše-dovolování. Svoje požadavky bude muset jedinec plánovat dopředu a domlouvat se s ostatními, ne že si za peníze může dovolit realizovat co ho napadne. Dříve (v trochu hlubší minulosti), když se ve vesnici vzali dva mladí lidé, tak jim celá vesnice pomohla postavit obydlí a peníze nepotřebovali ( něco v tomhle duchu, ale s moderními technologiemi - evidence a kontrola ).

Tak po tom prečo sa tváriš tak, že to chápeš a prezentuješ svoje dojmy ako fakty?

Poriadne hlúpa vízia, lebo obeživo umožňuje jednoducho sledovať a riadiť ekonomiku.

Průzkum jsem si nedělal. To je pravda.
K věci jsem vyjádřil svůj názor, nejsou to dojmy a neprezentuji je jako fakty. Explicitně jsem na položenou otázku zdůraznil, že se jedná o můj názor. Takže nesouhlasím s předpokladem obsaženým v Tvé otázce - a na takovou se pak těžko smysluplně odpovídá. Tedy alespoň doufám, že šlo o otázku a ne o formu okřikování.

Na první pohled, chystám se k tomu výhledově napsat článek, není to vize úplně blízké budoucnosti, protože systém je v nějakém stavu a to má prioritu, nicméně je dobré pro povzbuzení zkusit nakouknout trochu dále.

Osobně považuji řízení ekonomiky penězi za úplně nejhorší způsob, těsně před hranicí božího dopuštění a praxe mi dává dle mého hodnocení za pravdu - jenže lidé jsou již tolik posedlí penězi, že si nedovedou představit něco jiného jednoduššího a efektivnějšího ( samozřejmě před tímto krokem se musí vyřešit mnoho přednostnějších problémů než k tomu bude možno případně přistoupit - lidstvo bude muset být nějak sjednocené a s jednotnou mravností, která bude na vyšší úrovni než je teď ).

Ještě poznámka - peníze nejsou pouze oběživo je tam sloučeno více funkcí - proto je to tak nefunkční od krize ke krizi, od války k válce, od krachu ke krachu. Když by peníze byli pouze oběživo, tak by to fungovalo dobře - viz. období "černé madony", kdy se na konci roku vyrazila nová ražba a původní ztratila hodnotu (bylo to jenom oběživo, neumožňovalo hromadit na úkor ostatních - Král vyrazil tolik mincí kolik odpovídalo stavu ekonomiky a fungovalo to tak dokonale, že měli třikrát kratší "pracovní dobu" a kosterní pozůstatky odpovídají kvalitě dnešní výživy - pak přišli židé se svým zlatem a "trvalou hodnotou" a výsledkem byli hladomory).

Vieš to mi nevadí, že stojíš za svojim názorom, ale ja vidím, že tvoje názory stoja na vode a myslíš si pri tom, že máš pravdu...

Treba to rozdeliť, to je pravda, ale ak je fungujúci ekonomický systém tak prebytky z vlastnej práce treba odložiť na neskôr t.j. treba mať niečo do čoho sa dá uložiť bez toho aby sa to kazilo, a žiaľ zlato a striebro je historicky preverené úložisko.

Dlouho se mi nedařilo najít stránky, kde bych se dozvěděl podstatu místo vaty.
Přesto jsem si laicky nějaký obraz vypočítal. Vycházel jsem z pojmu “těžba”. A představoval jsem si, že “těžba” kryptomincí je počítačová forma rýžování zlata.
To byla ale mylná představa.
(Dále budu pokračovat na příkladu Bitcoinu a budu bez důkazu počítat s tím, že u ostatních kryptoměn platí obdobné principy.)
Nejde o žádnou těžbu. Jde o parazitování na realizaci kryptoměnových transakcí formou transakčního poplatku v téže měně. “Těžaři” pak mezi sebou závodí, kdo rychleji vypočítá kryptografická data umožňující zaúčtování dané transakce do distribuované databáze transakcí dané kryptoměny, přičemž databáze je distribuovaná mezi uživateli/netěžaři a uživateli/těžaři dané kryptoměny. Bez tohoto parazitismu není možné transakci vůbec uskutečnit, bez toho závodění není možné transakci uskutečnit v reálném čase (do 10 minut). Tyto transakční poplatky jsou pak zároveň jediným (!) zdrojem emitujícím kryptoměnu, kryptomince. (tedy výroba peněz z ničeho, viz koncept peněz jako dluhu)
I název “mince” je zavádějící, protože nejde o žádné drobné: aktuálně 1 Bitcoin ~ 1 029 008.92 Kč.
Takže máme kryptominci. Tím získáváš ne hodnotu, ale právo provádět obchodní transakce. Na trhu, kde se kupuje a prodává pomocí kryptoměny.
Dál už to funguje jak s běžnými řezanými papírky. Najdou se blázni, kteří ti za tvůj řezaný papírek dají chleba. No a podobně se najdou blázni, kteří ti za tvoji kryptominci (bity) dají své řezané papírky. Ve skutečnosti ne papírky, ale jiné bity, které má u jejich jména a účtu uložené nějaká banka ve své lokální počítačové databázi.

Nyní se citátem z hesla
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin
pokusím doložit, co jsem napsal a zároveň mi to poslouží jako podklad pro závěr.
“Těžaři potvrzují transakce v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash SHA-2 nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Odměna za potvrzení bloku je momentálně 6,25 BTC[24] (první půlení z 50 na 25 se odehrálo 28. 11. 2012, druhé z 25 BTC na 12,5 BTC 9. 7. 2016 a poslední 11. 5. 2020 z 12,5 na současných 6,25) a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emise nových bitcoinů. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zpomaluje. Těžař si může vybrat, které transakce do nového bloku zahrne a které ne (podle výše poplatku). Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, těžaři nevědí nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. O tom, který těžař první nalezne vhodnou nonci (a rozhoduje o zařazení transakcí), rozhoduje náhoda. Transakční poplatky a odměna za potvrzení bloku jsou ekonomickou motivací činnosti těžařů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.
Nikdo jiný kromě uživatelů a těžařů v síti nefiguruje.”

Výše popsaný koncept půlení/snižování ve mně vyvolává otázku, zda nejde o zabudovaný autodestrukční mechanismus, který časem nevyhnutelně způsobí zastavení celého systému.

Ještě něco k “vynálezci” Bitcoinu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Satoshi_Nakamoto
Trošku Jára Cimrman. Kde se vzal, tu se vzal, vynalezl Bitcoin a pak vysublimoval. A možná byl taky distribuovaný, jako ten bitcoin...

To není přesné, protože těžaři svou práci odvedou a zajistí tím, transakci. Jsou to režijní náklady na transakci. Tímto způsobem vlastně odstavují skutečné parazity - banky ( dokonce sám Soroš řekl, že banky vysávají peníze z reálné ekonomiky ).

Chápu, že to může působit jako parazitismus, protože optimálně by měl centrální banku vlastnit stát (a skrze ni řídit svoji ekonomiku) a zajišťovat transakce svým obyvatelům.

Ale protože lidé ztratili své státy a jsou rukojmí nelidských nadnárodních mafií, hledají způsob jak to obejít a "těžaři" je vlastně způsob jak pokrýt bez strukturně náklady na realizaci platby.

V podstate ide o parazitovanie. Ale parazitovanie na biosfére našej planéty. Pretože kvôli tomu sa spaľuje neuveriteľné množstvo elektriny. Ak raz vymyslia ekologickejšiu verziu kryptomeny, tak prosím.... Ale zatiaľ je to iba šialenstvo....

podla toho, co som sa ja dozvedela, tak vraj plati, ze kazda transakcia je v skutocnosti niekde zaevidovana a teda ziadna anonymita neplati. Inak v podstate aspon mne to tak pripada, ze cela "tazba" = "mincovna", teda rozdiel medzi nakladmi na "razbu" a hodnotou ktoru vyrazia, si dotycny necha. Momentalne ma tento monopol v kazdom state jeho centralna banka, ta ale sluzi aj na ine ucely (napr. vyrovnavanie platobnej bilancie, staci si predstavit, ze bitcoin dosiahne tych cielenych 21 mil. kusov a vacsinu z nich si necha Cina ako platbu za jej tovary, co budu robit vsetky ostatne krajiny?)

trosku na inu temu, ale zaujimalo by ma, aky toto bude mat dopad na cloudove uloziska. Uz v minulosti mali problemy s tempom rastu, tak teraz to musi byt este vypuklejsie. Korporaty, ktore tam presuvaju svoj SW mozu narazit na celkom vazne problemy.

viz zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin#:~:text=Kone%C4%8Dn%C3%A9%20mno%C5%BEstv%C3%AD%20bitcoin%C5%AF%20v%20ob%C4%9Bhu,20%20999%20999%2C9769).
"Konečné množství bitcoinů v oběhu je předem dané, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením množství většího.
Celkové množství bitcoinů, které budou vytěženy, je přibližně 21 000 000 (přesněji 20 999 999,9769)."

nebol by tam problem este vyssej spotreby? ak by nebolo mozne setrit, vsetky peniaze by sa okamzite utracali, co by spotrebu dvihlo este viac.

nad volnou energiou ani nerozmyslaj pri tejto civilizacii nemravnosti a egocentrizmu.

jajaja: a ako by si financoval v pripade odlozenu spotrebu? dochodca potrebuje opravit strechu, ale jeho uspory sa pokazili a uz je prilis stary na to, aby mu niekto dal peniaze "na buducnost"? ak nema zmysel robit uspory a rezervy, tak najlepsie to maju romovia uz dnes, oni ziadne nerobia....fakt vidite v tomto cestu?

S logikou, že těžba kryptoměn - odměna za službu zprostředkování platby - je parazitismus, by byl parazitismus i dovážka pizzy.
Samozřejmě, za předpokladu, že odměna je přiměřená tak, aby si ji mohl dovolit jak ten, co platbu zasílá i menší částky, a zároveň aby těžař nebyl s cenou pod náklady na těžbu a živobytí.

Též by mě zajímalo, zda všichni ti, co (myslím obecně, ne zde) kritizují kryptoměny za plýtvání energií se zamysleli nad tím, zda vůbec potřebují televizi, počítačové hry apod., když už jsme u toho plýtvání elektřinou.

Ano, transakce kryptoměn by měly být energeticky a výpočetně efektivnější, pokud je má používat celý svět, což ale není nemožný úkol.

Když někdo v obchodě platí debetní (nedejbože kreditní) kartou, je to rovněž parazitismus, protože pro přenos peněz od osoby A k osobě B potřebuji dokonce několik prostředníků (C D E F G H) a jsou tam poplatky.

A klient (držitel karty, odběratel, plátce)
C banka (vydavatel karty, emitující instituce)
D provozovatel/poskytovatel platebního terminálu
E autorizační středisko
F clearingové centrum
G zúčtovací banka
H banka (obchodníka)
B obchodník (dodavatel, příjemce platby)

Pomocí řezaných papírků to jde zdarma a bez 6-ti parazitů, ehm zprostředkovatelů, navíc.

U karet je 6 parazitů lišících se funkcemi, musí zafungovat současně a každému je placeno. U Bitcoinu je blíže nespecifikovaný počet parazitů s 1 funkcí, z nichž musí zafungovat nějaká jejich podmnožina současně a jeden z nich dostane zaplaceno.

Pohodlí, pokrok a rychlost digitálního koncentráku musí vždy někdo zaplatit. Nejen penězi.

Myslím si, že se bavíme o promile pracujících, v korporátech ti nikdo peníze na ruku nedá... Je to opět pojistka systému, aby jsi byl poslušný "slave". Bez bankovního účtu tě ani nezaměstnají, nebo tě donutí si účet založit. Když se teda ty vysmějí do tváře a nazvou tě pomalu že jsi 100 let za opicemi, že chceš zelené papírky.

Můj názor na věc byl, zjednodušeně řečeno, takový, že hodnota bitcoinu a podobných "cenností" je založena výhradně na důvěře držitelů těchto cenností v jejich hodnotu. Doufám, že tak byl pochopen.
A ejhle:
https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/musk-potopil-jedinym-tweetem-kurz-bitcoinu-o-150-000-korun-40360412#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=loI4stRcdWY-202105170852&dop_id=40360412&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Praxe je kritérium pravdy.

To ano. Zlato (a podobné komodity) má ale navíc materiální podobu - tedy je vůbec možný trh, směna formou "z ruky do ruky". Ve virtuálním světě nemá člověk v ruce vůbec nic. Může si sice udělat snímek obrazovky počítače a ten uložit do své paměti, ale při znehodnocení takové "měny" by následné obnovení obchodování s takovou "komoditou" bylo možné snad jen v Kosmonosích. Na rozdíl třeba od zlata. To bude mít svou ceny vždy - třeba "jen" jako průmyslová surovina. Kam (a jen tam) nakonec po právu patří.

Prvá vec je, že Musk buď hrá svoju hru alebo mu bolo "poradené".
Druhá vec je, že Bitcoin je systém v ktorom dôvera v tretiu stranu nehrá žiadnu rolu a ptreto BTC má hodnotu (v dnešnom svete len neinformovaný a hlupák alebo oboje verí bankám, hlavne po tom čo sa stalo na Cypre či v Grécku).
Tretia vec je, že zamieňaš hodnotu a cenu, a to je žiaľ chyba, ktorú robia prakticky všetci a stále.

Preto tvrdím, že:

To by sa dá povedať o všetkých bankových produktoch lebo v tom momente ako vložíš cash na účet ty máš voči banke pohľadávku ku ktorému banka sa môže dostaviť, ale ani nemusí, a to isté platí v bledomodrom o ostatných finančných produktoch.

Niečo pre Bitcoinovych majnerov v Malajzii takto valcom znicili ASIC minery pre tazenie Bitcoinu v hodnote 1,5 miliona dolarov.

Zle, celá vec sa len spomalí na prechodné obdobie lebo väčšina ťažby sa presunie inam napr Niger, USA...

Stojíme na prahu veľkého úspechu. Predstavili najvýkonnejší ohýbateľný plastový mikročip na svete
https://fontech.startitup.sk/stojime-na-prahu-velkeho-uspechu-predstavili-nahjvykonejsi-ohybatelny-plastovy-mikrocip-na-svete