Společným americko-ruským národním zájmem může být, co dělat s Čínou, říká velvyslanec Kmoníček
Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/lide/spolecnym-americko-ruskym-narodnim-zajmem-muze-byt-co-delat-s-cinou-rika-velvyslanec-kmonicek.A210618_182910_lide_lros?zdroj=patro
"Lidovky.cz: Neexistuje tedy nic, co by obě země spojovalo?
H.K.: Americko-ruskými společnými národními zájmy mohou být jenom dohodnutá pravidla vzájemného přetlačování, které nadále společně drží 90 procent světového jaderného potenciálu. A pak ještě – co dělat s Čínou v našem asijském století. V okamžicích, kdy se dohodnou na vzájemných pravidlech přetlačování, mohou se Čínou zabývat víc než sami sebou. A právě to, kromě společné odpovědnosti za jaderný potenciál, je ke vzájemné snaze opakovaně se dohodnout donutí. Zbytek jakýchkoliv očekávání od rusko-amerických summitů jsou jenom drobnosti či iluze, které jsou opakovaně zklamávány k frustraci rusofilů a radosti ideových rusofobů. První by tak trochu chtěli, aby Putin vyhrál jednotlivé zápasy jak někde na hokeji, druzí zase, aby Biden veřejně ukřižoval Putina a ještě mu na čelo vytetoval Alexej Navalny. Obojí je nesmysl, který nikdy nenastal a v realitě ani nenastane.
Lidovky.cz: Jak přijali zprávu o setkání Američané? Čeho si všímají?
H.K.: Republikáni dle očekávání zkritizovali všechno; demokraté chválí rozvahu a přístup svého prezidenta. A veřejnost se nejvíc zajímá, pokud vůbec o něco, kdy začne fungovat nějaká dohoda o společném boji proti kyberkriminalitě, protože to ovlivňuje běžný život občanů. Hacknuté a vydírané radnice, kterým nefunguje elektronický systém, nedávný nedostatek benzínu u washingtonských čerpacích stanic, protože je lidé vykoupili v reakci na zprávy o internetovém útoku na dodavatelskou síť, představují velké výzvy pro každého politika. Ten přitom musí voličům zaručovat ochranu před něčím takovým, ať už žije kdekoliv. To je aspoň nálada veřejnosti v politickém Washingtonu. Na americkém Středozápadě, což je rozlohou většina Spojených států amerických, zprávám i diskusím nadále vládnou počasí a cena zemědělských produktů.
Lidovky.cz: Co přesně chtějí Američané docílit v oblasti jaderného odzbrojení, o kterém oba muži mluvili?
H.K.: Velmi zjednoduším technikálie za účelem pochopení. USA by ideálně chtěly, aby nové dohody zahrnovaly i Čínu. Každá dohoda je v překladu omezení. Číňané říkají, že se svým rozvíjejícím se jaderným potenciálem teď nechtějí nechat omezovat, protože jde o deset procent celku, co nedrží Rusko a USA. Rusko Američanům říká, že Číně rozumí, protože v dané chvíli nechce Peking provokovat. Zároveň také dobře ví, že takhle odvede nemalou část americké energie čínskou cestou, a tím nebudou Rusové za „špatné“. Zbytek jaderné agendy jsou de facto pravidla přetlačování mezi ruskou a americkou stranou diktovaná vývojem technologií na jedné či druhé straně. Obě strany zkoušejí mít často i mikroskopické strategické výhody u arzenálu, který se ale vlastně nedá prakticky využít, ale co kdyby.
¨
Lidovky.cz: Naopak Putin na tiskové konferenci po summitu kritizoval USA za Guantanámo a připomněl také násilnou smrt George Floyda. Nakolik si v oblasti dodržování lidských práv porozuměli?
H.K.: Vůbec. A ani nemohli. Pro Američany je zde nejdůležitější ukázat souznění s americkým ideálem barvoslepé společnosti, ve které jsou si všichni rovni a žijí podle Ústavy otců zakladatelů a stát jim to má zaručit. Pro Rusko je důležitější zaručit lidem stabilitu a pravidla, a to je nadřazeno nad individuálním lidským právem jedince na disent. Jeden chce tedy dosáhnout jednobarevnosti a jednoty tím, že k tomu jedinci individuálně dospějí, druhý jim to chce v jejich vlastním zájmu nařídit.
Lidovky.cz: Co bylo na cestě nejdůležitější?
Hynek Kmoníček": Dalo nahlédnout každému, koho to zajímá, do reality hodně odlišné od toho, co nám je každý den servírováno lidmi, kteří si na americko-ruských komplikacích postavili svou ideologickou živnost. V této realitě se oba soupeřící státy snaží chovat jaderně zodpovědně vůči nám – zbytku světa – a zároveň si neromanticky ochránit své protikladné či mimoběžné národní zájmy."
Společným americko-ruským národním zájmem může být, co dělat s Čínou, říká velvyslanec Kmoníček
Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/lide/spolecnym-americko-ruskym-narodnim-zajmem-muze-byt-co-delat-s-cinou-rika-velvyslanec-kmonicek.A210618_182910_lide_lros?zdroj=patro
"Lidovky.cz: Neexistuje tedy nic, co by obě země spojovalo?
H.K.: Americko-ruskými společnými národními zájmy mohou být jenom dohodnutá pravidla vzájemného přetlačování, které nadále společně drží 90 procent světového jaderného potenciálu. A pak ještě – co dělat s Čínou v našem asijském století. V okamžicích, kdy se dohodnou na vzájemných pravidlech přetlačování, mohou se Čínou zabývat víc než sami sebou. A právě to, kromě společné odpovědnosti za jaderný potenciál, je ke vzájemné snaze opakovaně se dohodnout donutí. Zbytek jakýchkoliv očekávání od rusko-amerických summitů jsou jenom drobnosti či iluze, které jsou opakovaně zklamávány k frustraci rusofilů a radosti ideových rusofobů. První by tak trochu chtěli, aby Putin vyhrál jednotlivé zápasy jak někde na hokeji, druzí zase, aby Biden veřejně ukřižoval Putina a ještě mu na čelo vytetoval Alexej Navalny. Obojí je nesmysl, který nikdy nenastal a v realitě ani nenastane.
Lidovky.cz: Jak přijali zprávu o setkání Američané? Čeho si všímají?
H.K.: Republikáni dle očekávání zkritizovali všechno; demokraté chválí rozvahu a přístup svého prezidenta. A veřejnost se nejvíc zajímá, pokud vůbec o něco, kdy začne fungovat nějaká dohoda o společném boji proti kyberkriminalitě, protože to ovlivňuje běžný život občanů. Hacknuté a vydírané radnice, kterým nefunguje elektronický systém, nedávný nedostatek benzínu u washingtonských čerpacích stanic, protože je lidé vykoupili v reakci na zprávy o internetovém útoku na dodavatelskou síť, představují velké výzvy pro každého politika. Ten přitom musí voličům zaručovat ochranu před něčím takovým, ať už žije kdekoliv. To je aspoň nálada veřejnosti v politickém Washingtonu. Na americkém Středozápadě, což je rozlohou většina Spojených států amerických, zprávám i diskusím nadále vládnou počasí a cena zemědělských produktů.
Lidovky.cz: Co přesně chtějí Američané docílit v oblasti jaderného odzbrojení, o kterém oba muži mluvili?
H.K.: Velmi zjednoduším technikálie za účelem pochopení. USA by ideálně chtěly, aby nové dohody zahrnovaly i Čínu. Každá dohoda je v překladu omezení. Číňané říkají, že se svým rozvíjejícím se jaderným potenciálem teď nechtějí nechat omezovat, protože jde o deset procent celku, co nedrží Rusko a USA. Rusko Američanům říká, že Číně rozumí, protože v dané chvíli nechce Peking provokovat. Zároveň také dobře ví, že takhle odvede nemalou část americké energie čínskou cestou, a tím nebudou Rusové za „špatné“. Zbytek jaderné agendy jsou de facto pravidla přetlačování mezi ruskou a americkou stranou diktovaná vývojem technologií na jedné či druhé straně. Obě strany zkoušejí mít často i mikroskopické strategické výhody u arzenálu, který se ale vlastně nedá prakticky využít, ale co kdyby.
¨
Lidovky.cz: Naopak Putin na tiskové konferenci po summitu kritizoval USA za Guantanámo a připomněl také násilnou smrt George Floyda. Nakolik si v oblasti dodržování lidských práv porozuměli?
H.K.: Vůbec. A ani nemohli. Pro Američany je zde nejdůležitější ukázat souznění s americkým ideálem barvoslepé společnosti, ve které jsou si všichni rovni a žijí podle Ústavy otců zakladatelů a stát jim to má zaručit. Pro Rusko je důležitější zaručit lidem stabilitu a pravidla, a to je nadřazeno nad individuálním lidským právem jedince na disent. Jeden chce tedy dosáhnout jednobarevnosti a jednoty tím, že k tomu jedinci individuálně dospějí, druhý jim to chce v jejich vlastním zájmu nařídit.
Lidovky.cz: Co bylo na cestě nejdůležitější?
Hynek Kmoníček": Dalo nahlédnout každému, koho to zajímá, do reality hodně odlišné od toho, co nám je každý den servírováno lidmi, kteří si na americko-ruských komplikacích postavili svou ideologickou živnost. V této realitě se oba soupeřící státy snaží chovat jaderně zodpovědně vůči nám – zbytku světa – a zároveň si neromanticky ochránit své protikladné či mimoběžné národní zájmy."
Upravené 19. 6. 2021 o 14:38