To je ale chtíč.
Definuj rozdíl mezi touhou a chtíčem. Podle mě je to totéž. Dávám ti definici chtíče: "Chtíč je emoce nebo pocit intenzivní touhy v těle."
i. přístup
chtíč ~ koresponduje s částí psychiky typu "zvíře", tedy je dán instinkty
touha ~ koresponduje s "vyššími" typy psychiky "biorobot/démon/člověk", tedy je dána in-formacemi [kultura, tradice]/intelektem/intuicí, svědomím"
ii. přístup
chtíč ~ koresponduje s 1. až dejme tomu 4. čakrou v 12-ti čakrovém systému (nebo 1.-3. čakrou v 7-mi čakrovém systému)
touha ~ koresponduje s 5. až dejme tomu 12. čakrou v 12-ti čakrovém systému (nebo 4.-7. čakrou v 7-mi čakrovém systému)
(ale nemám na mysli "ten" 12-ti čakrový systém, kterého je plný západní internet, tedy ten, kde 7 čaker je "v těle" a zbytek do 12-ti je nad hlavou a jedna pod nohama)
Dovolím si jazykovou poznámku.
chtíč ~ koresponduje s částí psychiky typu "zvíře", tedy je dán instinkty
touha ~ koresponduje s "vyššími" typy psychiky "biorobot/démon/člověk",
Chtíč je jenom expresivním výrazem pro touhu. Osoba s typem psychiky Člověk bude mluvit o touze, ostatní typy o chtíči. Ale pořád budou popisovat totožný jev.
Jde o to jak je slovo vnímáno, spíše se přikláním k výkladu od @Počtář. Dosud jsem měl za to, že je to tak vnímáno všemi. Touha je vnímána spíše neutrálně nebo pozitivně (dobře vystihuje text písně od Landy: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/landa-daniel/touha-1301) a chtíč negativně:
Muž může "toužit" po ženě a snažit se získat její přízeň. Muž, který podlehne "chtíči", si ji vezme bez ptaní proti její vůli.
Používám tento zjednodušený příměr: Touha jsou plachty, rozum kormidlo a srdce určuje cíl plavby.
Muž může "toužit" po ženě a snažit se získat její přízeň
Kdes na to přišel, že chtíč se rovná "vzetí proti její vůli
Mám za to jak už jsem uvedl, že to vnímají všichni. Nízké (zvířecí - zakódovaný hardware) pudy převládnou nad vším ostatním nad ostatními centry řízení (rozumem, láskou ...). Třeba Baloun ve filmovém Švejkovi, který tam sežere celé jednotce jídlo, a když ho od jídla odtrhávají, tak si ho stále cpe do pusy dokud na něj dosáhne - zcela podlehl chtíči. Chtíč, je když chtění převládne nad vším ostatním, nejblíže to mám významově asi k posedlosti.
Chtění (různá přání) máme všichni, ale chtíč je podmnožina chtění, kdy jde bytosti pouze o ukájení instinktů (proto je to spojováno s přídavným jménem zvířecí) a o nic jiného. Jak jsem psal na začátku, měl jsem za to, že z kontextu z kultury to tak vnímají všichni a také jsem zdůraznil, že jde o vnímání moje a jak čtu, že to vnímají ostatní. Nikdy jsem, ale nevyhledával žádnou definici, přišlo mi to samo sebou.
Poznámka:
Postavit vztah k ženě pouze na chtíči (tak jak jsem ho popsal) nefunguje, velice rychle se vyčerpá (bez lásky to nejde) a takoví jedinci (děvkaři) se baví počáteční hrou dosáhnout svého a když to mají hned je to omrzí a běží za další děvou (zde se to ještě prolíná s touhou po novém - protože postavit něco pouze na chtíči nelze - je de facto pouze velký hlad, velký tlak instinktů /nízkých pudů/ při špatném zacházení s nimi). V praxi se to ještě často kombinuje s posedlostí, kdy tlaku instinktů násobí nějaká psychická nerovnováha ve zvolených přáních (část přání si nevybíráme, třeba se pravidelně najíst nebo čas od času se pomilovat).
Poznámka 2:
Spor je pouze terminologický, zjistil jsem, že význam slov je vnímán mnohem rozdílněji než jsem si myslel na počátku dospělosti. Je potřeba s tím počítat. Do diskuze jsem se zapojil, s přáním zjistit, jak tedy je statisticky převážně vnímány tyto termíny "chtíč" a "touha" u obyvatelstva. Nepřeji se o to přít, jde mi o to vyjasnit si jaký význam slovům/termínům přiřazujeme.
Chtíč, je když chtění převládne nad vším ostatním, nejblíže to mám významově asi k posedlosti.
Citace z Vikipedie:
"Chtíč je emoce nebo pocit intenzivní touhy v těle. Chtíč může mít jakoukoli formu, jako je například touha po vědění, touha po sexu nebo touha po moci. Chtíč může zahrnovat i všední formy jako je touha po jídle (ne potřeba jídla)."
Takže chtíč je synonymem touhy a ne posedlosti.
Definice posedlosti:
https://cs.about-meaning.com/11037545-meaning-of-obsession
Jenže to nepotvrzuje tezi, že je to vzetí ženy, proti její vůli.
Chtíč (silné nezvladatelné chtění - velký hlad instinktů - dle wiki se tedy jak píšeš tam zahrnují i další tlaky v psychice, ne jenom jídlo a reprodukce) vede k tomu, že jdou veškeré ohledy stranou a pod vlivem chtíče může dojít znásilnění. Kdysi jsem četl, že žena, která se násilníkovy podvolí a přestane se vzpírat má šanci, že násilník odejde (protože mu jde o to násilí - je to psychopat). Ale pokud je to "zdravý" nadržený muž pod silným tlakem instinktů (tlak, který způsobil chtíč) tak to nepomůže.
Byl to pouze příklad k čemu vede chtíč, veskrze k špatným výsledkům. Dalo by se říci, že chtíč je špatné zacházení s touhou, špatně řízená touha, "vykolejená touha". Chtíč se nevyskytuje u lidského typu psychiky.
Chtíč se nevyskytuje u lidského typu psychiky.
Zatím co ty tvrdíš, že touha se u typu psychiky člověk nevyskytuje. Chtíč je od slova chtění. Ty nechceš svoji ženu? Proto by bylo také dobré, aby sis to doma vyzkoušel. Řekni své ženě, že ji sice miluješ, ale netoužíš po ní.
Už jsem to dvěma kolegům navrhoval, ale zatím se nikdo nepochválil, jak to doma dopadlo. A přitom praxe je kritériem pravdy.
Ale pořád budou popisovat totožný jev.
Spíše bych řekl, že chtíč je malá "nezdravá" podmnožina velké jinak "zdravé" a Bohem dané množiny touha. A ano určitě mají stejný zdroj, jde o zacházení ,o řízení (mohu jet autem jak šílenec, často na plný pln co to jde a tím pádem s velkým rizikem nehody a rychlejším opotřebováním motoru nebo jezdím normálně trochu klidněji).
Poznámka:
Uvádím, že chtíč (ne touha) se u typu psychiky člověk nevyskytuje.
V tom případě ti také poradím, říct své partnerce to, co jsem navrhl Analytiku. Praxe je kritériem pravdy.(základní postulát sociologie)
Není potřeba dlouhých úvah na toto téma, stačí na to doma několik minut a bude jasno.
Ale nebude to nic vypovídat o rozdílu mezi chtíčem a touhou.
Chtíč je jenom expresivním výrazem pro touhu. Osoba s typem psychiky Člověk bude mluvit o touze, ostatní typy o chtíči. Ale pořád budou popisovat totožný jev.
Synonyma neexistují, resp. podsouvání jejich existence je součástí jazykové diverze.
Z toho plyne, že nelze definovat chtíč pomocí touhy, jelikož se jedná o nezávislé pojmy (tím pádem i obrazy).
Ještě před pár lety bych Ti dal za pravdu. A dnešního “sebe” bych odbyl poukazem na zbytečné žonglování a slovíčkaření.
Jedno co nechápu, proč se tady někteří tak bojí přiznat, že cítí touhu.
Už jsi řekl své ženě, že po ni netoužíš? Jaký byl výsledek?
Protože pokud bych přistoupil k ženě někde na ulici a řekl bych: “Dobrý den šlečno/paní, toužím po Vás.”, tak počítám, že dopadnu stejně, jako kdybych řekl: “Dobrý den šlečno/paní, netoužím po Vás.”.
Protože pokud bych přistoupil k ženě někde na ulici a řekl bych: “Dobrý den šlečno/paní, toužím po Vás.”, tak počítám, že dopadnu stejně, jako kdybych řekl: “Dobrý den šlečno/paní, netoužím po Vás.”.
PočtářMyslím, že se mýlíš. V prvním případě bys ji minimálně zlepšil náladu, v druhém bys ji připadal jako magor.
Ale na to by dali relevantní odpověď zdejší ženy. Podotýkán upřímné.
takýmto debatám vravievali že " mať tak vaše starosti a Rotchildove peniaze ".
Už dve hodiny rozmýšľam či im túto vetu napíšem ,alebo sa na to vykašlem
.Tak vyriešil ste to za mňa.Akoby na tomto záležala v súčasnosti existencia ľudstva...Týmto chlapci,ale nechcem tvrdiť,že čo tu rozoberáte je nepodstatné ....Nič sa nedeje náhodne a všetko má svoj význam a zmysel.
definícia, ktorá vyvolala neplodnú diskusiu o niečom podobnom, ale nie presne o tej definícii, s nádejou, že teraz je obrnená proti dalším špekuláciám.
pri láske má prioritu prospech objektu tej lásky (partnera, rodiny, kmeňa, národa, vlasti), pri IBA túžbe ide o presadenie pudu alebo záujmu subjektu (jednotlivca, skupiny).
dôsledok je ochota resp. neochota v prípade potreby vedome riskovať aj obetovať vlastný prospech alebo závažný záujem, v krajnom prípade život pre prospech alebo závažný záujem, v krajnom prípade záchranu života objektu lásky.
štruktúra riadenia:
v bežnom živote vidíme poväčšine iba nízku šľachtu - farizejov (médiá, poslanci).
treba sa ale pozrieť hore na saducejov (vysoká šľachta, klérus, vláda, prezidenti) a esejcov (sekty, mystici, literatúra).
v skutočnosti esejci vytvárajú riadenie svojimi dumami a saduceji silou zastavia a zničia toho, kto by chcel vyvrátiť prekrútenú realitu v dumách režimových esejcov. farizeji iba šíria dumy esejcov aby pokryli všetky skupinky vnútri ovládanej masy. cez esejcov sa vykonáva nadnárodné riadenie a u nás naverbovaní farizeji iba poslúchajú.
tak všetky 3 kasty spolu držia spoločnosť pod kontrolou zlých myšlienok.
Chinievic toto propaguje uz od konca 80. rokoch cize bud bol pripravovany dlhsie, alebo sa napojil na vytvoreny temny egregor ktory ho ovladol a nasledne isli vsetci na skolenia do ameriky. cirou nahodou tam bol aj sudruh Laubert...
