Zachranari patraji po 17 lidech. Na místě neštěstí operují lodě záchranářů i vrtulník řeckého námořnictva. Událost se odehrála u ostrova Milos v Egejském moři. -severozapad ostrova Milos v Egejskem mori -30ti m jachta vyslala nouzovy signal -zachranari se snazi vytahnout z vody 17 lidi -záchranné operace se účastní tři hlídkové čluny, loď námořnictva a vojenský vrtulník. Na místo neštěstí se vydala i osobní loď Sea Jet 2 -podarilo se vsech 17 lidi zachranit -vsichni turiste byli reckymi obcany -byly tam i 3 deti Ostrov je oblíbenou destinací britských turistů. Milos je známý pro své sochy řeckých bohů Asklépia, Apollóna, Poseidona a Afrodity. https://cz.sputniknews.com/20210812/britska-turisticka-lod-se-potopila-u-reckeho-ostrova-zachranari-patraji-po-17-lidech-15463229.html

**Pozary v Recku** V Řecku mezitím zuří lesní požáry. Stovky hasičů z celé Evropy pomáhají svým řeckým kolegům živel zkrotit. Množství domů bylo zničeno. Tisíce lidí bylo evakuováno. Podle řeckých představitelů, na které se odvolává agentura AP, se hasičům podařilo šíření požárů zabránit. Nadále ale hoří velké plochy na ostrově Evia a na jihu Peloponés. Hoří v Alžírsku. Varování platí pro Španělsko a Portugalsko. Na ostrove Pelopones pomahaji i Cesi. https://cz.sputniknews.com/20210812/britska-turisticka-lod-se-potopila-u-reckeho-ostrova-zachranari-patraji-po-17-lidech-15463229.html

[quote="pid:29364, uid:68"]ostrova Milos v Egejskem mori[/quote] **Peloponeska valka** probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným **Athénami**, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla** Sparta**. Válka byla přerušena několika příměřími a **skončila vítězstvím Sparty**. Peloponéská válka znamenala **ukončení vrcholného období Athén a athénské demokracie a trvale otřásla celým Řeckem**. Války se zúčastnily všechny řecké městské státy (poleis) a válečné události zasáhly bezmála celý řecký svět. Moderní **badatelé označují proto tento konflikt jako „antickou světovou válku“.** https://cs.wikipedia.org/wiki/Pelopon%C3%A9sk%C3%A1_v%C3%A1lka

[quote="pid:29369, uid:68"]Peloponeska valka[/quote] Pokracovani: Během Peloponéské války v 5. století před naším letopočtem obyvatelé Miloše odolávali mocným Aténám. Poté, co Athéňané obklíčili hlavní město ostrova se stejným názvem obléhací zdí, městu došly zásoby a muselo se vzdát k lepšímu nebo horšímu. V důsledku toho byli všichni mužští obyvatelé popraveni, ženy a děti byly zotročeny. Aténský politik a historik Thucydides popisuje tuto událost v Melierdialogu v knize v, kap. 84-116 jeho práce na Peloponéské válce.[4] Behem druhe svetove valky byl ostrov obsazen nemeckym vojskem. https://de.wikipedia.org/wiki/Milos

Pokracovani - tentokrat ruska wikipedia, velmi zajimave cteni: Strojovy preklad: **Ostrov Milos – Kyklady** Milos je jedním z prvních obydlených Kykladských ostrovů. O tom svědčí zriceniny epochy neolitu u obce Filakopi na severovýchodním pobřeží ostrova, stejně jako zpracované kusy obsidiánu, jehož naleziste jsou na Kykladech k dispozici pouze na Milosu. Přítomnost teto horniny, které se podobá sklu a byla používáno k výrobě kamenných děl, hrálo důležitou roli ve vývoji ostrova. Obsidián na Milosi začali lidé používat před 13 tisíci lety. O něco později obsidián z Milose se stal široce používán na celém Středním východě a sloužil jako hlavní zdroj obchodu na ostrově. Milosovo postavení mezi pevninským Řeckem a Krétou a obsidiánovou těžbou učinilo ostrov** důležitým centrem Minojské civilizace.** U obce Filakopi** britští archeologové** odkryli pozůstatky městské zdi a paláce minojské éry s velmi zajímavými nástěnnými malbami. Minoské město bylo obehnáno dvojitou stěnou a postaveno obdélníkovými domy. Archeologové objevili hustou síť ulic protínajících se v pravém úhlu, stejně jako komplex velkých staveb, pravděpodobně palácových, s megaronem v centru[6]. Minojská éra je na Milosi zastoupena třemi vrstvami. Starověká Spodní Vrstva-2400-2000 př. nl je zastoupena keramikou a výrobky vyřezávané s obsidiánem. Obsidián byl stále používán k výrobě zbraní. Kovových věcí se našlo málo. Nálezy však naznačují, že obyvatelé Philocopi z té doby znali olovo, pokrývali své nádoby lesklou barvou, zdobili je spirálovými vzory[7]. Jisté je, že Filacopi byl v té době významným kulturním centrem, které si zachovalo svůj význam i později. Střední Vrstva-2000-1600 př. n. l.-patří již k středokykladske kultuře, která byla pod silným vlivem Kréty. V této vrstvě se nacházejí vázy ve stylu Camares a naturalistické nástěnné malby (pravděpodobně provedené krétskými mistry). Právě k této vrstvě patří i fresky s "létajícími rybami". Osada byla zničena požárem, ale téměř okamžitě zdědila novou opevněnou osadu v horní vrstvě. V horní vrstvě byly nalezeny nádoby "palácového" krétského stylu a pozdně mykenske (to znamená, že ostrov byl vystaven silnému kulturnímu vlivu mykénské civilizace). Po roce 1200 př. n. l. se osada nedaleko obce Filacopi vytratila. Zřejmě to souvisí s dobytím ostrova Dority, kteri připluli na ostrov z Peloponésu. Ostrov zažil svůj rozkvět v VI—V století před naším letopočtem objevili Archeologové na Milosi velkou řadu nálezů vztahujících se k tomuto období — пифосы a vázy s obrazy mytologické objekty a různorodé ozdoby, stejně jako řady terakotových postav. Milosci se účastnili na straně Řeků v bitvě u Salaminu. Milosovi Dorite se dokázali vyhnout účasti v aténské Námořní unii a snažily se udržet neutralitu v Peloponéské válce. V roce 415 však Aténci zaútočili na ostrov a dobyli ho. Všichni muži na ostrově byli zabiti a ženy a děti uvrzeny do otroctví. Na ostrově se usídlilo 500 aténských úředníků. Historik Fuquididid věnoval této události jeden ze svých nejslavnějších projevů ve své "historii". Po vítězství v Peloponéské válce Sparťan Lisandr obnovil přítomnost Doritů na ostrově, ale Milos nikdy nedosáhl své bývalé prosperity. V 1. století našeho letopočtu se na ostrově objevili emigranti z Judeje, bylo mezi nimi mnoho křesťanů (s nimi spojené křesťanské katakomby na Milosi). V roce 1204 se ostrov stal součástí vévodství Naxos. V roce 1341-1383 byl ostrov samostatným feudálním státem spravovaným potomky dcery Marca Sanuda. V roce **1383 se ostrov znovu stává součástí Naxosského vévodství, pak vlastně Benátek**. V roce 1547 se ostrov stal součástí Osmanské říše, v roce 1831 vstoupil do nově vzniklého státu Řecko. https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D1%81 **"Venuše Milosská" [1] (Afrodita z Ostrova Milos)** je starověká řecká socha vytvořená přibližně v letech 130 až 100 před naším letopočtem. Původně bylo autorství přisuzováno Praxistovi, později Alexandru Antiochijskému[2], **v současné době je socha považována za dílo neznámého autora.** Výboje Alexandra Makedonského přispěly k šíření řecké kultury daleko za hranicemi Hellas, v důsledku těchto zisků i nejbližší sousedé Řecka bylo mnoho různých národů. To přineslo nový realismus do umění té doby. Umělci začali upřednostňovat zobrazování různých tváří lidské povahy. Dokonce i tvářim soch bohů byly nyní dány rysy skutečných lidí. Socha bohyně lásky Afrodity z bílého mramoru. Jedná se o Typ Afrodity Knidské (lat. Venus pudica, Venuše stydlivá): bohyně držící ruku padlé róby. Poprvé sochu tohoto typu vytvořil Praxitel kolem roku 350 před naším letopočtem. Milosska Venuše byla objevena v dubnu 1820 na ostrově Milos (Melos) - jednom z Kykladských ostrovů v Egejském moři. Na místě, kde byla socha nalezena, byl s největší pravděpodobností řecký stadion. Stadiony byly obvykle pod patronací Hermes a Hercules, právě jejich sochy, stejně jako čtvercový průřez sloupu, často zdobily stadiony. Spolu s Venuší byly nalezeny 3 takové sloupy, stejně jako fragmenty jiných soch, včetně paže s jablkem, předloktí a nohy — ve velikosti tyto fragmenty nemohou souviset s Venuší. **Předani sochy Louvru v roku 1821 ** Socha byla nalezena za přítomnosti francouzského námořníka Oliviera Vutiera. Po obdržení popisu sochy od Vutiera, markýz de Rivière (fr. de Rivière), francouzský velvyslanec v Osmanské říši (v držení, ve kterém se v té době nachazelo Řecko), koupil sochu s cílem poskytnout dárek francouzskému králi. 1. března 1821 Ludvík XVIII zase předal sochu Louvru. Socha přišla do Louvru šest let po restituci trofejí z napoleonských válek, kdy se mnoho mistrovských děl přivezených ze zajatých zemí vrátilo bývalým majitelům. V aplikaci vytvořené v dobách Napoleona, muzeum antických soch byly převážně sochy jižní Francie a Itálie, a tam nebyla prakticky žádná z řeckých soch — Laokoon zaujimal ústřední místo v řecké sbírce muzea - byl ale take vrácen do Vatikánu. Přivezená Venuše tak okamžitě zaujala hlavní místo v řecké sbírce Louvru. https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D1%80%D0%B0_%D0%9C%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F Tak uz vime, proc je Milos oblibeny ostrov Britu.