Zakládám toto vlákno, aby jsme si vyjasnili pojem Láska

• V pohádkách je často zobrazena jako nejsilnější zbraň proti zlu, probouzí v lidech to dobré - vlastní bohu
• Láska hory přenáší
• V ezoterice je také uváděna jako nejvyšší karta
• KSB ji sice nevysvětluje, ale uvádí, že bez ní člověk šťastný není
• Hormony a láska. Je toto skutečná láska?
• Status židovské manželky, vliv skrze hormonální lásku na muže
• Láska světců, duchovní praxe
• Je možné dosáhnout stavu uvědomění například Ježíše, který láskou řídil nejenom teorii(své vnitřní nastavení), ale také ji praktikoval, můžeme s tím dále pracovat jako s nástrojem?

Ve skutečném řízení společnosti, je láska podceňována a brána za slabost, fyzickou náklonost podmíněnou hormony, něco co je v čisté nezkažené podobě vlastní jen naivním a dětem.
Láska není o slabosti a přehlížení nedostatků druhých, dokáže je chápat a odpustit, ale to neznamená, že promíjí nebo maže tresty, které přichází s překročením božího dopuštění.
Pokud nám současný stav psychiky dovoluje nastavení pouze na zajištění bezpečnosti bez lásky, nebrzdíme tak svůj vývoj?

Treba odlišovať lásku ako energiu ako lásku ako emóciu. Tá láska v rozprávkach je práve tá energia, ktorá drží pohromade. Ona píše, keď končí láska, končí život.

Rozpracovala to estónska autorka lekárka dokonale v týchto dielach:

https://www.martinus.sk/?uItem=91301&gclid=Cj0KCQjw18WKBhCUARIsAFiW7Jx6FnOPHUqIeckGnl8vcBLuBBqHIPo2mJUGWlFKjEOSCajSa86LI6caAvfjEALw_wcB

Je to spolu 8 kníh, ona bola lekárka, ponúka iný pohľad na príčiny chorôb. Knihy sú aj v pdf. Keď budem doma odfotím to, ten začiatok.

Ešte jedna poznámka na koho to dosť ezoterické, tak ja mám naštudované hodne, ale toto nie je ezoterika. Tieto diela sú málo známe. Nie je to nič ako L. Haye a pod.

vdaka za tip, možno by stálo za to hodiť aj do témy Knihy.

Láska a Náhoda (pseudonym Boha, když se zrovna nechce podepsat) jsou jediné dvě věci, které nejde naprogramovat/předvídat/řídit. ... tj. bez Lásky a Boha GP vždy zvítězí.

V KSB se uvádí tvoření jako jedna z nejnaplňujících činností Člověka Tvoření - Láska je základem k tomu, aby Člověk Tvořil v nadšení.

V naší kultuře a i v té západní, která k nám přicházela po "cinkání klíči" je pojem láska chápán tak, že láska nemá nic společného s fyzickým milováním (s hormony, se sexem). Nicméně láska přidává všemu novou "božskou" kvalitu. Fyzické milování s láskou má takovou kvalitu, že je všemi opěvováno. Bez lásky, bez citu je to jenom ukájení a přináší pouze krátkodobý požitek - stává se drogou ( např. muž svede mladou ženu toužící po lásce (tu také tlačí hormony a tak si něco vnitřně nalže o lásce a svolí k tomu) a zmizí - ukojil se a nic dalšího ho nezajímá.

Tohle zdůrazňuji, protože takhle to máme kulturou nastaveno všichni. Jenže láska je v morálně upadlé společnosti (jakou jsme) vzácné zboží a tak se předstírá a následkem tohoto předstírání je zpochybňování a pomlouvání skutečné lásky o níž povědomí díky kultuře mají všichni. Ve skutečnosti probíhá pomlouvání té falešné, předstírané.

Takže zaměňování s fyzickým milováním (hormony, sexem) si můžeme rovnou škrtnout, protože je to jasně dané.

Lásku bych přirovnal k určitému naladění duše, která je nezávislá od emocí a může být přítomna v jakékoliv emoci, kromě strachu (jestli je ovšem strach emoce, s tím že je to složitější je mnoho druhů strachů).

Obecně se považuje za protiklad lásky strach, ne nenávist (nenávist je projev lásky, vášniví milenci se nenávidí - nesprávně zapojená láska - ode zdi ke zdi). Láska je rozšiřující, expandující. Strach je stahující do sebe se uzavírající. Není to přesné, uvádím jak se s termínem v současnosti pracuje.

Každopádně lze říci:
"Tam kde je láska mizí strach"
Takže je k tomu potřeba čisté svědomí, milovat bez podmínek, jinak vznikne strach, že nás druhý opustí nebo nepřijme. Pokud od toho druhého něco vyžadujeme láska mizí a přichází strach, protože existuje riziko, že to nemusí být dodáno. To se netýká jen partnerských vztahů, pokud něco děláme a jsme závislí na odměně a neděláme to z vnitřní potřeby, přichází strach o tu odměnu (proto nejlepší ekonomické výsledky měli státy podle studie z USA, kde státní zaměstnanci měli nejmenší platy k poměru k průměrnému platu obyvatel státu, nedělali to kvůli odměně, ale kvůli vnitřní potřebě, kvůli lásce).

Takže opravuji termín, že skutečná láska je "bez podmínečná". Skutečná láska nevyžaduje pro sebe žádnou odměnu, samotná láska je tou odměnou nic dalšího.

Opakem lásky není strach, opakem lásky je lhostejnost.

Láska mezi mužem a ženou je jenom podmnožinou univerzální lásky. No a pokud se tato láska nestane bezpodmínečnou, nebude bezpodmínečnou i ta univerzální.
Hrubě řečeno, pokud nebudeš milovat neforemnou 100 kilovou ženu, mluvit o bezpodmínečné lásce je iluzorní.

Nijak jsem na Tebe nenavazoval, to co jsi napsal je kde ?

Jde přeci o termíny a jak je spojit se skutečností. To není jednoduché.

Obavy o děti mám, ale považuji to za chybu, vždy se ukázalo, že jsem maloval čerty na zeď. Bůh nemá důvod, aby se jim něco stalo. Spíše to pak hodnotím co nedůvěra Bohu. Staly se i drsné věci (ale tam na obavy nebyl čas, bylo příliš rychlé), kdy jsem málem omdlel, dítě se mi vytrhlo a vběhlo pod autobus, sláva Bohu řidič byl pozorný a zabrzdil. Všechno špatné pro něco dobré, když pak jsme si vyříkali jakou starost jsme o něho měli, tak od té doby vždy než přejdeme silnici se mě chytne za ruku a stydí se a nepřeje si, aby jsme o tom mluvili.

Myslím že mícháš strach a starostlivost. Bytost s čistým svědomím netrpí strachem (ze smrti a tak - jak jsem psal je mnoho druhů strachů, tak to zkusím upřesnit co míním - strach ze života, ve smyslu co bude - ne strach z přítomného nebezpečí, což jsou instinkty, případně intuice).

velmi potřebné téma. Jen neredukujme Lásku na vztah člověk - člověk anebo člověk-lidé. A neredukujme ji jen na vztah žena-muž. I to pořadí, v jakém to napíši, determinuje mé vědomí, kdo je tím "hlavním" ve vztahu. Dokonce i u homo-vztahů (záměrně tam nevkládám ten sex) je důležité, kdo tam zastupuje roli ON a kdo ONA .
Ale může být i Láska člověka k ....
A to je dobré rusofile, žes to zmínil.
A co láska matky ke svému dítěti ? Jaký má kořen ? Je to jen transformovaný pud, anebo má i duchovní rozměr ?

[quote=(záměrně tam nevkládám ten sex)[/quote]

Záměrným vyloučením nejdůležitější složky osobnosti muže, amputuješ celostní pohled na muže. Bez potřeby sexu, není muž mužem.
To je jako bys vyloučil city u ženy. Zůstala by jen beztvará hmota.

Asi jsem se nevyjádřil srozumitelně. Sex samozřejmě zpod obsahu pojmu láska nevylučuji, nejsem blázen. Ale záměrně jsem nepsal "dokonce i u homo vztahů" plné znění homosexuálních vztahů . Je tom Láska totožná s Láskou v heterovztahu? proto to vynechání. Teď už jsem to snad uvedl na pravou míru.

Hrátky s čertem - Pokušení 3:22
https://youtu.be/7fVrJtz4DMQ

Jako otec Školastikus? To bych nechtěl. Tohle bych jako podobu Lásky u Ježíše nehledal. Vlastně není podstatný ten Ježíš, jde o příklad, který má hodně odkazů na Kristovo vědomí.

Na tom, že opakem lásky je strach netrvám. Už jsem předtím uvedl, že je to nepřesné. Je trochu ve stylu popisování jsoucna systémem protikladů pro dav od GP, uváděl jsem to jako příklad jak dnes někteří nahlíží na lásku a to příklad, který je mi blízký a považuji ho i když ne za zcela přesný za dobrý. Na smysluplnější diskutování by jsme si museli nadefinovat lásku, strach a lhostejnost a vypilovat je a shodnou se nich.

Jenže láska je těžko uchopitelná, je to všechno a nic. Je to tajemství, které nelze plně odkrýt, je to totiž nepředvídatelný prvek pro darebáky (darebák si nesmí být jistý - nesmí si být jist co dobří lidé udělají). Proto naše zotročení probíhá přes strach, který lze předvídat.

Pokud bych měl někomu popsat své prožitky lásky, řekl bych jak jsem již v předchozích příspěvcích uvedl "že láska rozpouští strach a ten mizí",

O strachu jsem četl toto, že kořenem všech strachů je strach ze smrti. A souhlasím s tím.

Láska se naopak smrti nebojí je větší než smrt.

Pokusím se o definici lásky ve stylu KSB:

Láska přichází pokud procesy, které subjekt (bytost) může ovlivnit ve svém životě, se upřimně snaží řídit v korytě Božího záměru. Nemusí o tom vědět (že plní Boží záměr). dostatečné je, když to subjektu přijde jako dobré a správné podle svědomí. Poznámka: uvědomění, že pracuji s Bohem v souladu je posilující.

Z môjho pohľadu je hriech iba to, čo vedie (z krátkodobého alebo dlhodobého pohľadu) k degradácii (duchovnej a fyzickej) a záhube jedinca alebo spoločnosti. A cnosť je všetko to, čo rozvíja (duchovne a fyzicky) a harmonizuje jedinca alebo spoločnosť.

Jung je dobrý jako příklad hledání vodítek, pracoval jako vědec, byl to velký Člověk, jeho dílo a život nabízí postupy jak s podvědomím pracovat.

C.G.J. často také opakuje, aby ho lidi nenapodobovali, ale hledali vlastní cestu k sebe poznání(znak dobrého učitele)

Len doplním. Táto debata o láske mala začiatok na celkom inej téme (globalny prediktor-globalne koncepty), kde sa celkom odbočilo od témy a reč prišla na to, čo je to "bezpodmienečná láska". @Sin Le Noble dáva pohľad cez city:
https://ksbforum.eu/index.php?u=/topic/3179/3-glob-aacute-lny-prediktor-glob-aacute-lne-koncepty/2#post-34704

@Rusofil dáva pohľad cez mužskú a ženskú podstatu, hormóny:
https://ksbforum.eu/index.php?u=/topic/3179/3-glob-aacute-lny-prediktor-glob-aacute-lne-koncepty/2#post-34937

Nebudu umět reagovat v terminologii KSB, tak uvedu jen svými slovy, své pojetí.

@Sin Le Noble

• Láska světců, duchovní praxe
-Osvícená mysl nepodléhá programu hmotné formy bytosti - ega. Je sjednocená s HNR, vědomě vnímá Boží záměr a jedná v souladu s ním. Nepracuje pro sebe jako jednotlivce, pracuje pro celek, jehož je nedílnou součástí.

• Je možné dosáhnout stavu uvědomění například Ježíše, který láskou řídil nejenom teorii (své vnitřní nastavení), ale také ji praktikoval…
-Kristovské vědomí je meta, které dosáhne každý lidský jednotlivec. Nedosáhne jej magickými praktikami, jak mu jeho duchovní pýcha namlouvá. Prožije se k němu skrze mnoho životů, kdy každým životem se umenšují projevy egoismu. Např. lidská bytost proživší 100 životů nemůže dosáhnout poznání lidské bytosti, jež prošla 500 životů. Je to podobné jako ve škole, prvňáci a deváťáci. Po dosažení tohoto stavu nekoná již bytost ze své vlastní vůle, je konána vyšší vůle, vůle HNR skrze něj. To je Человек. Člověk znovusjednocený (znovuzrozený) s HNR, tvořivý (tvůrčí instinkt), laskavý, empatický, soucitný, morálně zásadový, pokorný, optimistický, spokojený, a přesto přísný k těm, jež nevědí, co činí.
Takový človíček mnohým, v dnešních časech, připadá jako naivní blázen…avšak příhodná citace zní: „Mnozí první budou poslední a poslední první.“

… můžeme s tím dále pracovat jako s nástrojem?
-Žít vlastní život prodchnutý zmíněnými atributy, inspirovat, být živoucím příkladem. „Poznáte je po jejich ovoci.“

@Atom
Obecně se považuje za protiklad lásky strach, ne nenávist...
-Tvůrčí energie Láska, je neosobní, emocionálně nezabarvená, nemá protiklad. Vychází z Jednoty, ne z duality.
Láska z pohledu osobnosti má vícero podob, a tedy i protikladů.

@Jura11
V KSB se uvádí tvoření jako jedna z nejnaplňujících činností Člověka Tvoření - Láska je základem k tomu, aby Člověk Tvořil v nadšení.
-Ve kterém zdroji KSB se pojednává o Tvoření?

A co Základy sociologie, kniha 4.?

Zase jsem si vzpomněl na Elán. :-)

"Aj keď je lásky stále viac, na cene stúpa
Veksláci márne dúfajú, že si ju kúpia
Psychólog sa v nej nevyzná, veď nie je hlúpa
Aj keď je lásky stále viac, na cene stúpa
Na cene stúpa"
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/elan/van-goghovo-ucho-7651

Důležitá poznámka.
Můžete s Láskou třeba zahradničit, péct chleba nebo plést ponožky - záleží, co je komu blízké.
Nebo také Láska k Vlasti.

"Neptejte se, co Vlast může udělat pro Vás, ptejte se, co Vy můžete udělat pro Vlast."
John Fitzgerald Kennedy

Napadla mě otázka. Co je Láska v hraničních kategoriích Materie - Informace - Míra ?

K tomuto sedia slová: "Láska je plnosť dokonalosti". (Kristus: "Buďte dokonalí, ako je váš nebeský Otec!" )

Synergie Dobra ?

S tou Matérií, informací, Mírou bych řekl, že Láska vstupuje do všech Matric, Informace má všechny a Míru nemá omezenou.

Ještě bych rád upřesnil tu svatozář. Ono možná nebylo tak těžké vidět záři v té době u Ježíše i pro ostatní, lidé dřív mohli mít schopnost lépe vnímat(vidět) tuto silnou energii, mě by to stačilo jen na 50%,prozačátek.
Nakolik % asi jeli jeho apoštolové, lidé u nich taky museli vidět korunní čakru a pak duchovní(slabší), pak věřící a pak ta mravnost upadala, paměť se zamlžila, světla nezáří, lidé nevěří, do kostela nechodí. také oni už nic nevidí?

Dnes můžete vidět korunní čakru u "normálních lidí" napojených na zdroj(už jsem to popisoval jinde, je to trik "vhledu" ). Vypadá jako živé paprsky kolem hlavy tvořící korunu.
Ps: Viděl jsem to jako větší dítě(v rámci školení "Kobákem"), tak se mě neptejte co hulím za matroš, jak jsem koupil, tak dávám.

Zkopíruji výňatek ze Základu sociologie 4 - O Lásce:
Pouze Láska má své základy a cíle (smysl svého bytí) obsaženy sama v sobě; všechno ostatní, co v Životě existuje, je tak či onak založeno na něčem vnějším, také smysl bytí všeho ostatního se tak či onak pojí s něčím vnějším; Láska je z této normy v našem Všehomíru jedinou výjimkou.

Jde o niterný proces, který je individuální pro každého jednotlivce. Každý máme jiné slabiny jako osobnosti, jiná témata ke zpracování v tomto zrození, dána předchozími životy. Svými tzv. chybami docházíme k poznání. Naše moudrost končí tam, kde končí hranice našeho poznání.

Zlaté zrno poznání (moc hezký termín) nemůžeme sami zasadit, ono samo zapadne, přesně dle Božího Záměru, a proměna ta, stane se.

Přidám se k filosofické debatě. Ostatně - je dobře, že taková témata tu jsou, neboť filosofie se dneska "nenosí" a přitom je jednou z důležitých cest člověka k moudrosti.
V první řadě nesouhlasím se spojováním lásky a sexu. Láska se sexem vůbec nesouvisí, jedno není závislé na druhém (a naopak), existují nezávisle na sobě. To, že je sex povýšen na jinou úroveň, když je přítomna i láska - to je přeci u všeho, u každé lidské "činnosti". Okopávat brambory s láskou je povýšeno na "jiný level" - ovšem bez lásky ty brambory okopu taky.
Shrnout by se dalo do věty, že dělat cokoliv s láskou přináší člověku jako bonus radost. A radost - to je zas další filosofická kategorie.

To, že dneska lidi při slovu láska povětšinou netuší, o čem je řeč - to je výsledkem mnohaleté "diverze" v podobě záměny "pojmů za dojmy" (jako např. spojit lásku se sexem). Ne vše, co se nám za lásku vydává, taky Láskou je - viz zde spojení lásky a hormonů, což je... divné. Také spojení "všeobjímající láska" není vůbec vhodné (osobně z něj mám pupínky), protože bylo sluníčkáři zdevastované na povolného a devotního člověka s maskou uni-úsměvu na tváři. Připitomělého a neodůvodněného. O tomhle tedy Láska není ani náhodou. Láska umí i zuřit, umí říct tvrdá slova, umí dokonce i trestat.
V dnešním světě by mohlo pomoci uvědomit si, že je láska (a člověk) a pak taky Láska ( a Člověk). Protože - jak už tu bylo řečeno - Láska je Mírou, která dává úplně všemu na světě i ve vesmíru (tvoření i stvoření) vyšší a mnohdy netušený rozměr. Však také pochopit Lásku netrvá jeden lidský život, ale mnoho, mnoho takových životů. Protože - poznávání Lásky je základní příčinou naší materiální existence.
Víc zatím nenapíšu, tohle snad pro začátek stačí.

Moje úvaha: Z pohledu fungování času toho zatím moc nevíme, je tedy možné, že kritická většina má odžito mnoho životů a je připravena.

Mě vždy fascinovalo, že v přírodě je to většinou tak, že pes skočí na fenu (jen když ta ho pustí) a jsou z toho šťěnátka.
Kdykoliv jindy "to" nedělají. Nechápal jsem nikdy, proč lidi to mají jinak.

I ve filmech a literatuře se čas od času (dříve více než teď) objeví, že ke stvoření nového pokolení také stačí jedno spojení muže a ženy. ... pokud toto spojení bylo v Lásce (protože samozřejmě existují i znásilnění, ale toto patologické chování teď nemám na myslí), tak výsledek bude blízký Božímu tvoření ... a není náhodou cílem KSB, že máme být zástupcem Boha na Zemi?

Takhle nějak by měl tedy vypadat ideál - snad se nám někdy podaří k němu dojít, protože takové dítě by mělo již v počátku svého předpočetí a početí nejlépe nakročeno k tomu stát se Člověkem.
Pak by toto tvořící spojení mělo diametrálně jinou kvalitu než dnešní pojem sex (proto jsem ho taky nazval spojením).

Pripomenul si mi citát z inej knihy od VP, kde sa tiež hovorí o tom, že každá činnosť, ktorá sa robí len pre ňu samú, je zvrátená... To jest, všetko samoúčelné je zvrátené.
Napr. ak hrám futbal len pre samotný futbal, a nesledujem tým iné pozitívne ciele. Ak sexujem len kvôli sexu samotnému. Ak jem, lebo ma baví jesť.
Má to platiť na všetky ľudské činnosti okrem lásky. Láska má zmysel sama v sebe.

Tu je ten citát:
"Ak sa jedinec naháňa za loptou s cieľom zvíťaziť nad mužstvom protivníka, tak ho spoločnosť priviedla k debilite. Ak sa však hrá s loptou s cieľom naučiť sa vnímať svoje telo a riadiť jeho plavnosť, naučiť sa vnímať členov svojho tímu aj členov súperovho tímu, vnímať ducha oboch mužstiev, celkovú situáciu na ihrisku, potom si na športovom ihrisku vytvára základ k tomu, aby sa v reálnom živote mimo ihriska stal Človekom a pomohol v tom aj ostatným. To sa týka aj ďalších druhov toho, čo sa dnes zvykne nazývať „športom“.
Pre človeka a ľudskú spoločnosť je úplne prirodzené, keď zmysel a ciele ľudskej činnosti ležia mimo oblasť tejto danej činnosti. Je to jeden z objektívnych faktorov, ktorý zaisťuje zjednocovanie rôznych ľudí do jednotnej spoločnosti. Ak sa stane, že ciele činnosti spočívajú v samotnej činnosti, tak je to chyba, prejav obmedzenosti, neúplnosti, vedúcej k rozdeľovaniu ľudí. Jedinou výnimkou je Láska (od Boha): je všeobjímajúca a zmysel i ciele má v sebe samej".

Jak víš, že plození dětí Tvořícím aktem není Bohem posvěcená povznášející tvůrčí činnost, která i párkrát za život ten život naplní? ... A že současný sex je jen slabá náhražka za kterou se lidé honí, měníc při tom nejprve polohy, později si hledají i jiná těla ....a ono pořád to pravé.

Mimochodem VP SSSR má stejný názor jako já.
např. Základy sociologie 4, str. 56, ale je to na více místech, jen jsem je teď všechny nedohledával.
"Při lidském typu struktury psychiky je sex bez záměru počít v Lásce vnímán jako nepřirozený."

Vím o sociologické skupině (rozdílné od studentů KSB), kteří by se tím měli řídit (dostali ze svého zdroje v podstatě shodnou instrukci).
Jestli se tím v praxi řídí, či jak jsou úspěšní, nevím ... budu se snažit to zjistit.

Myslím, že si to VP SSSR nevycucal z prstu. Slyšel jsem ještě z dalšího zdroje krátké vyjádření, že se toto nazývá manželský celibát (tj. sex pouze za účelem plození dětí) a že takový manželský pár býval v určitých komunitách ve veliké úctě.

Tady musím souhlasit s Rusofilem a naopak tvrdě nesouhlasit se ZS.

Sex spojený s láskou, který ovšem není smyslem sám o sobě, ale jako součást potvrzení vztahu dvou milujících se bytostí rozhodně není nepřirozený nebo proti božímu záměru. To ať mi nikdo netvrdí. A ano je otázka, jak je to pak s vyvrcholením muže a použitím ochrany. Netvrďte mi tu ale, že je lepší pokud spolu dva milující se lidé nemají fyzický styk a muž v plné fyzické síle má raději každotýdenní noční poluce. Sex jen se záměrem početí může být snad v pořádku pro padesátiletého či šedesátiletého, kterému už se životní síla obnovuje velmi pomalu. Ale i tak si myslím, že milovat se v přiměřené míře třebas i bez vyvrcholení nemůže být něco nepřirozeného.

Ano, dělat sex sám pro sebe, bez lásky, to je špatné. A naopak si myslím, že v případě, že skutečně milujete opravdovou láskou (nikoliv závislostí na druhém) míru v sexu najdete velice snadno. Určitě se vám sex nestane smyslem sám o sobě.

Slovo sex osobně nechám sexuologům, já totiž celkem rád mrdám. Je to jako tanec, hudební forma. Je to rytmická frekvence. Má svou identitu v tónině, modulaci v opakování, gradaci a taky uspokojivé zakončení.
Mrdám ne proto, abych uspokojil sebe, ale abych obdaroval svého partnera a zároveň se snažím stejný dar zrcadlově přijmout. Základní princip lidství ...umět dát a přijmout, synergie jemnohmotných úrovni. Žena je pohárem tvůrčího prostředí a muž dodá potenciál vulgo božskou jiskru, pohledem přírodní magie. Muž by tedy neměl střílet naslepo a nebo po všem co se kde hýbe. Zbytečně tak plýtvat božskou municí a žena nechat chlemtat každého obejdou z jejího tvůrčího poháru. Takový večerní zamyšlení....

A potřebujeme snad? Bylo by dobré uvést jaký hormon. Možná tak nějaký ten hormon dobré nálady. Ty, co ovlivňují sexuální pud, ale rozhodně s láskou nesouvisí. To, že si říkáš "zamiloval jsem se, miluju jí" ještě neznamená, že mluvíš o Lásce. Jaký hormon potřebuju, abych mohla milovat les, krajinu, život sám? Nespojuj lásku a milování jen s plozením dětí.
To je právě ten problém ve "vnímání", o kterém tu píšu.

Přečetla jsem si nové komentáře a jsem z toho docela smutná... Měla jsem za to, že se bavíme o Lásce - ne o vztazích či plození dětí. Copak se to dá směšovat? Vždyť já můžu milovat i svého nejhoršího nepřítele - a znamená to snad, že s ním chci mít dítě?!
Sin Le Noble se ptal, zda je Láska součástí 1. priority (světonázoru). Nevím, myslím si, že ne. Kdybych měla být naprosto konkrétní, pak bych Lásku popsala jako:

• rozdíl mezi vnímáním světa a života černobíle - a v barvách. Láska dodá ty barvy. Je mnoho lidí, co celý svůj život prožijí "černobílý" a jen málo těch, co vnímají i barvy. Asi tak... Přitom i ti "černobílí" mají své vztahy, své rodiny, své životy, ve kterých se cítí celkem dobře. A tvrdí, jak "milují". Přitom celý život barvy neuvidí, protože milovat neumějí, Lásku neznají a nevědí o tom. Vztah muže a ženy zde popisovaný není Láskou (ale může se jí stát). Je to zalíbení, zamilování, přitažlivost, závislost... a kdovíco ještě. I když svatba proběhne třeba v kostele, i když se berou "z lásky" - o lásku se nejedná. To by nebylo tolik rozvodů. Tolik nevěr, tolik zbůhdarma rozbitých rodin. Láska totiž jen tak nevyšumí - ta přetrvává přes celé věky!

Já se osobně nerad bavím o pojmech jako je láska.
Ale pokud bych se měl pokusit ji definovat, tak je to - alespoň podle mého názoru - nezištné, ale ne sebemrskající upřednostnění někoho či něčeho nad sebe samu.

Zamilovat se a milovat jsou dva zcela jiné pojmy.

Zrovna tady se mi líbí anglický překlad - to fall in love vs to love.

To první naznačuje, že člověk spadl, že je padlý, zatímco to druhé říká, že miluje.
Zamilovat se může člověk i do někoho, koho vůbec nezná, o kom má mylné představy, třeba i do celebrity z televize, internetu atd...
Zamilovanost může mít velice sobeckých cílů i prostředků k jejich dosažení...

Při svém hledání prapůvodní nosné energie života jsem prošel řadou výcviků i zkušeností. Napadlo také někdy někoho, že láska je ve své podstatě jedním z eucitů (nepodmíněných citů), tedy laděná energetická vlna, na kterou když se člověk dokáže naladit, tak pak dokáže zázraky? Dokonce je to jedno z nosných pásem přímé komunikace s Bohem. I tam se lze propojit, pokud se na tuto frekvenci dokážeme naladit - a pak již nic není nemožné. Láska je základ nejvyšší a nejčistší magie tvořící vesmíry i harmonii v nich a může existovat i sama o sobě. Bez ohledu na projevy a naše filozofické kategorie.

Doplněk po 9 hodinách - aneb to nejdůležitější, závěr.
Ten jsem včera již nedopsal a potřebná inspirace/intuice se dostavila až ráno.

Toto frekvenční ladění každého jedince se ovládá jím samým a jedná se o míru jeho psychických schopností. Jde o dovednost práce se svou vlastní myslí ... a to se lze i naučit a trénovat. A podle míry blízkosti svého vnitřního ladění ke správným frekvencím onoho pásma je možné se přiblížit k rezonanci se Zdrojem (Ježíš jej jmenoval Otcem nebeským). Jakmile rezonujeme - tehdy se neseme na energetické vlně nejvyšší síly, která v tom okamžiku námi prochází.
Přetváříme svět a vše co vykonáme je a bude dobré. Je to práce s volnou energií v takové míře, jakou jsme v tom okamžiku schopni unést (protlačit skrze náš biologický skafandr zvaný tělo) a předat dále jiným bez jakýchkoliv nároků na odměnu. A teprve pak vždy trocha té energie (odlesk toho co jsme předali) zbude i pro nás - pokud ji ovšem umíme vnímat (cítit).

Kdo se k této rezonanční vlně (frekvencím) ani nepřiblíží, ten může jen závistivě filozofovat. Jeho popis většinou bude vždy jen malým zkresleným obrázkem kaménku ležícím na cestě, po které lze kráčet, na který láska šlápnula. Buď člověk po té cestě kráčí, anebo jen sedí na jejím okraji a pak může tak akorát filozofovat či kritizovat ty, kteří tou cestou již kráčí. Pochopit je však nemůže - sám je na jiné nosné vlně/frekvenci.

Pozn.: těch eucitů je několik a vymezují klíčové pásmo spojení se Zdrojem.

Základy sociologie- 4, O lásce - citace
Jenže ti, kteří Milují, o Lásce mluvit nepotřebují...

Láska nikoho k nikomu ani k ničemu nepoutá, ona naopak osvobozuje z nesvobody pout každého, kdo ji v sobě nalezne. A těm vztahům, které předtím stačily být navázány na základě nějakých příchylností, Láska, když přijde a převezme svá práva, přidá novou kvalitu, neboť přemění jejich vnitřní podstatu a celý systém vzájemných vztahů s vnějším světem.

A ta svoboda vůle (ad 52), kterou člověku přináší nalezená schopnost Milovat, nikdy nepřijme absolutní svévoli, i když je to právě tato absolutní svévole (bezohledné a neodpovědné jednání), kterou si mnozí se skutečnou svobodou ztotožňují; a dělají to navzdory tomu, že svoboda, to je С-овестью ВО-дительство БО-гом ДA-нное / S-vědomím VO-vedení BO-hem DA-né – jehož může být dosaženo pouze v Lásce.

(52) Svoboda vůle se vně Lásky nevyskytuje; vně Lásky existuje svoboda volby (moje pozn. "rozhodnutí" ) a příležitost pro uplatnění síly vůle v boji s diktátem instinktů a vášní, jež vznikají pod vlivem různorodých příchylností, diktátu „silných tohoto světa“, a pod tlakem kulturních norem (které nejsou ve všem a ne vždy pravověrné), okolností apod.

(55) pod čarou - citace autorů knihy k epizodě ze sovětského filmu Dočkáme se pondělí
Láska je nemilosrdná (moje pozn. více mi sedí „přísná“): naše vysvětlení k citaci. Jenže pravda řečená v Lásce je schopná druhého člověka přimět k rozvoji jeho osobnosti, přestože pro něj může být v okamžiku pronášení velmi nepříjemná a urážlivá, neboť narušuje proces samolibosti, ve kterém žije. (moje pozn. u osobnosti může zvýšit agresivitu, nebo naopak poskytnout ochutnávku doteku Lásky, ten blažený pocit klidu v nitru).

@Jardob: Ale.... já to četla. Sledovala jsem tuhle diskusi od začátku. A žádný z těch jmenovaných hormonů neovlivňuje Lásku. To popisované je "chemií plození" a tu skutečně máme v sobě zakódovanou (pro zdárné potomstvo), ale to nemá s Láskou co dělat. Žádný z těch hormonů se netvoří při pohledu na milované zvíře nebo milovanou přírodní scenérii. Přitom i to JE Láska stejné intenzity.
Proto jsem se ozvala = že Láska není (jen) o vztazích mezi partnery, není jimi vázaná, nezávisí na nich. Láska je může "jen" naplnit - ale stejně tak může naplnit každou "činnost" na světě. Ona je totiž jedinou tvořivou silou vesmíru. A jakmile zúžíme diskusi pouze na vztah potencionálních rodičů, pak se k ničemu nedobereme.

@Kiru a Badatel:
Moc děkuji, aspoň trochu té radosti jsem si z debaty odnesla.

Nejsem sice v oblasti tvorby hormonů nebo chemických reakcí lidského těla zrovna vzdělaná, ale někde mám zasunuté, že právě dopamin se dá "vyvolat" i chemicky. Takže z toho plyne, že Lásku si přivolám nějakou chemií nebo drogou? To tedy rozhodně ne. Obávám se od samého začátku, že nemluvíme o tom samém.
Jinak - nechci se dohadovat o hormonech - je to zbytečné k pochopení významu slova. Šlo mi jen o to, abychom Lásku nevztahovali jen k lásce milenecké.

@Rusofil: Přece jen ještě něco k naší debatě.
Až teď jsem si přečetla, co ten dopamin má podle vědců "na svědomí" - a tady se přiznám, že neumím posoudit, zda se podílí na "mém obrazu" Lásky.
Ve svých názorech vycházím z toho, že nemůžu mít přeci mozek a nervy neustále "pod hormony" - a to by v tom "mém obrazu" tak bylo. Mám Lásku za trvalý stav duše - ne za nějaký pocit či vzruch, co přichází jen v některých konkrétních situacích. Ten "můj obraz" neumím lépe vysvětlit, neumím to popsat ani lépe vysvětlit - a ani netuším, jestli to vůbec jde. "Má" Láska souvisí i se svědomím, formuje mi světonázor a je rozhodným hlasem v posuzování dobra a zla. A nejsem si vědomá, že by mé nervy a mozek byly přitom v nějakém "vzruchu". Ale posoudit to skutečně neumím - proto diskusi na toto téma (hormony) ze své strany končím. A případně se omlouvám - jestli je ti to třeba.

Myslím ,že toto téma ukázalo jak nekompletní je naše vnímání reality a kam by mohlo vést v takovém případě řízení.

Zatím není vypracován ani připraven koncept spravedlivé společnosti a HNR neposkytuje konceptuálům nadhled pro tuto práci. Myslím, že je to proto, že něco chybí.

KSB je zbraní a záleží na tom kdo ji použije. Jak by se to mohlo vyvíjet v čase?
KSB nikam nezmizí, jen se setká s lidmi, kteří budou mít aktivované rozšířené vnímání a nebudou už ovládáni pudy, uvidí život z nadhledu a ti integrují KSB do života, budou to oni kdo vytvoří novou společnost příkladem.

Měl jsem trochu obavy, jestli jde vše tak jak má, protože jsem si tvořil obrázek z informací, které jsem měl, že není podchyceno integrování rozšířeného vědomí do systému a jen pár šarlatánů nabízí za velký peníze vidění se zakrytím očí(otevření třetího oka - intuice) a podobně.

Ale ve světě není situace tak zlá jak jsem si myslel, dokonce i u nás.
https://www.svetladil.cz/
Posláním Centra Světladíl je rozšířit jedinečnou mexickou metodologii Viendo por el Mundo do ČR a pomoci tak mnoha dětem a rodičům ke spokojenému a pohodovému životu. V současné chvíli máme lektory v Čechách i na Moravě.(myslím, že videu říká, 100 lektorů u nás)

Pro lepší představu doporučuji reference na jejich webu, aby bylo lépe vidět jakou kvalitu do života přináší aktivace šišinky, aby zde už nedocházelo ke spojování hormonů a různých stupňů psychiky člověka.
Zde je Duše K, která je o vidění ve tmě a aktivaci třetího oka z 25.9.2021
https://www.youtube.com/watch?v=AltIyvgI0ZM

Ps: ten časový horizont nápravy v nečinnosti by byl z pohledu jednoho života dlouhý(pak by platila Boletova prognóza postupných změn), já počítám s "náhodou" brzké laviny(sociální čas bude zvyšovat uvědomění stále rychleji až do bodu přijetí nové kvality většinou).
Zajímavé: z pohledu diváka jsem si odnesl dojem, že když dítěti rozšíříte vědomí, už nemůžete lhát, to je podle mě ta jiskra nové společnosti, jednající v Lásce.

Rusofile posuzovat lásku podle vědců a psychiatrů a fyzických záležitostí a hormonů je suché vědecké a k ničemu. Sleduju toto vlákno obzvláště pozorně. Jen muži píšou svoje rozumové vývody...Lin se odvážila něco napsat, ještě asi jedna žena a marně. Pro všechny muže přikládám svůj názor. Láska je cit a souvisí s srdcem a citem a štěstím. Můžu ho popsat jako teplo u srdce, štěstí a nádherný psychický stav. Může to být i láska ke zvířatům nejen l lidem. Duchovně rozvinutí lidé milují všechny lidi . A celou přírodu i všechna zvířata. Je to stav,, kdy já cítím vlnění u srdce a neuvěřitelnou lehkost duše.