Osobně bych to přirovnal k situaci, kdy nevycvičenému psovi sundáš obojek a necháš ho dělat co chce. To je prostě příroda.
Ne že bych chtěl vychvalovat socialismus, ale ve skutečnosti v něm existoval nějaký pořádek a řád. Například: diplomatické SPZ, kde první dvojčíslí vyjadřovalo stát, kterému to auto patří, nebo diplomata z té země. Socialistické země začínali od 00 (SSSR) a končily myslím 13 (NDR), západ měl pak pokračování třeba USA 45, Řecko 44 a tak dále. Ale to není všechno, účty v bance začínaly tím samým dvojčíslím jako auta, ale nejen to ta dvojčíslí se objevovala třeba i u telefonních čísel takzvaných červených linek a i jinde.
Dne 17.11.1989 byly platné socialistické zákony a vyhlášky, ale došlo k mnoha změnám na které vůbec nereagovaly (ať už úmyslně nebo z jiných důvodů). To vytvořilo u většiny lidí dojem, že je to tak správně v demokracii a že si každý může dělat co chce. A tak si lidé také začali dělat co chtěli, protože neexistoval zákon, který by to zamezil nebo potrestal. Jenže mimo těch pár z nás, co jsme prožili léta v zahraničí, nikdo nepochopil, že toto není demokracie, ale anarchie.
A protože já osobně jsem přesvědčen, že to bylo úmyslné a cílené, tak cenu za naši iluzi budou platit ještě děti vašich dětí. Nezahrnuji sebe z důvodu, že žádné děti nemám, rozhodně ne protože žiji jinde.
Československo byla výkladní skříň východního bloku, vyráběli jsme všechno, od sirek až po atomovou elektrárnu. Prostě chytré české hlavičky a šikovné české ručičky. Dneska...stát je na lopatě a není kde začít, možná už ani chuť a síla. Nevím.
Jenže! Ono je to na celém "západě" bohužel stejné, stav anarchie prorostl do nejvyšších pater všech států, zákony přestávají platit, soudy odmítají soudit, policie odmítá převzít trestní oznámení. To je prostě opravdu anarchie, nic víc, nic míň.
Vlastně do toho lroku 1989 byl západ nějakým zůsobem držen ve stavu takovém, aby východ záviděl. Jenže, na západě, žijeme ve lži. Připomíná mi to knihu Ellia Kazan - Tichá dohoda. Motto: Žijeme z milosti tiché dohody, že si nebudeme nikdy navzájem říkat pravdu! Vždyť kdo by kupoval naše výrobky. Tu knihu jsem poprvé četl ve slovenštině někdy okolo roku 1969. Jestli jsem si z toho něco vzal, ano já ano, ale většina jí bohužel asi nečetla!
To, co mě naplňuje jakousi nadějí je, že v poslední době se v nejvíce prolhaném státě v EU na Kypru dají pozorovat změny. Ne u všech, ne vždycky, ale klíčí první ratolesti. Ono totiž říkat pravdu má jednu ohromnou výhodu - člověk si nemusí pamatovat co komu řekl!
A to co píší výše, má svoji podstatu, jakýkoliv cizí element v prostoru, mění jeho základní vlastnosti, takže to asi stejně bude i těmi Japonci, protože jim byla dovezena jiná kultura, a oni z ní nějakou část převzali. Vidím to tady každý den. Kypr v historii patřil Benátské říši, následně Osmanské říši a ta ho použila jako splátku dluhu Anglii a ta nakonec v roce 1960 dala nezávislost. A ze všech třech vlstníků a jejich kultur, zde něco zůstalo. To je prostě nepopiratelný fakt. Mimoto, protože je obydlený z 60ti % kyperskými řeky je tu jejich jazyk a náboženství. Takový hurá mix. Ze všeho trošku. Já to přirovnávám k takzvanému "mezé", což je jídlo, ale ne v našem slova smyslu, ale desítky chodů se vzorkem od všeho co kuchyně dala.
A jestli u toho docházelo ke genocidě jako v Arménii nebo v Srbsku a jinde je zcela jiná otázka a jiné téma.
Osobně bych to přirovnal k situaci, kdy nevycvičenému psovi sundáš obojek a necháš ho dělat co chce. To je prostě příroda.
Ne že bych chtěl vychvalovat socialismus, ale ve skutečnosti v něm existoval nějaký pořádek a řád. Například: diplomatické SPZ, kde první dvojčíslí vyjadřovalo stát, kterému to auto patří, nebo diplomata z té země. Socialistické země začínali od 00 (SSSR) a končily myslím 13 (NDR), západ měl pak pokračování třeba USA 45, Řecko 44 a tak dále. Ale to není všechno, účty v bance začínaly tím samým dvojčíslím jako auta, ale nejen to ta dvojčíslí se objevovala třeba i u telefonních čísel takzvaných červených linek a i jinde.
Dne 17.11.1989 byly platné socialistické zákony a vyhlášky, ale došlo k mnoha změnám na které vůbec nereagovaly (ať už úmyslně nebo z jiných důvodů). To vytvořilo u většiny lidí dojem, že je to tak správně v demokracii a že si každý může dělat co chce. A tak si lidé také začali dělat co chtěli, protože neexistoval zákon, který by to zamezil nebo potrestal. Jenže mimo těch pár z nás, co jsme prožili léta v zahraničí, nikdo nepochopil, že toto není demokracie, ale anarchie.
A protože já osobně jsem přesvědčen, že to bylo úmyslné a cílené, tak cenu za naši iluzi budou platit ještě děti vašich dětí. Nezahrnuji sebe z důvodu, že žádné děti nemám, rozhodně ne protože žiji jinde.
Československo byla výkladní skříň východního bloku, vyráběli jsme všechno, od sirek až po atomovou elektrárnu. Prostě chytré české hlavičky a šikovné české ručičky. Dneska...stát je na lopatě a není kde začít, možná už ani chuť a síla. Nevím.
Jenže! Ono je to na celém "západě" bohužel stejné, stav anarchie prorostl do nejvyšších pater všech států, zákony přestávají platit, soudy odmítají soudit, policie odmítá převzít trestní oznámení. To je prostě opravdu anarchie, nic víc, nic míň.
Vlastně do toho lroku 1989 byl západ nějakým zůsobem držen ve stavu takovém, aby východ záviděl. Jenže, na západě, žijeme ve lži. Připomíná mi to knihu Ellia Kazan - Tichá dohoda. Motto: Žijeme z milosti tiché dohody, že si nebudeme nikdy navzájem říkat pravdu! Vždyť kdo by kupoval naše výrobky. Tu knihu jsem poprvé četl ve slovenštině někdy okolo roku 1969. Jestli jsem si z toho něco vzal, ano já ano, ale většina jí bohužel asi nečetla!
To, co mě naplňuje jakousi nadějí je, že v poslední době se v nejvíce prolhaném státě v EU na Kypru dají pozorovat změny. Ne u všech, ne vždycky, ale klíčí první ratolesti. Ono totiž říkat pravdu má jednu ohromnou výhodu - člověk si nemusí pamatovat co komu řekl!
A to co píší výše, má svoji podstatu, jakýkoliv cizí element v prostoru, mění jeho základní vlastnosti, takže to asi stejně bude i těmi Japonci, protože jim byla dovezena jiná kultura, a oni z ní nějakou část převzali. Vidím to tady každý den. Kypr v historii patřil Benátské říši, následně Osmanské říši a ta ho použila jako splátku dluhu Anglii a ta nakonec v roce 1960 dala nezávislost. A ze všech třech vlstníků a jejich kultur, zde něco zůstalo. To je prostě nepopiratelný fakt. Mimoto, protože je obydlený z 60ti % kyperskými řeky je tu jejich jazyk a náboženství. Takový hurá mix. Ze všeho trošku. Já to přirovnávám k takzvanému "mezé", což je jídlo, ale ne v našem slova smyslu, ale desítky chodů se vzorkem od všeho co kuchyně dala.
A jestli u toho docházelo ke genocidě jako v Arménii nebo v Srbsku a jinde je zcela jiná otázka a jiné téma.