Čína podezřívala USA z biologických experimentů. Potvrdily to nálezy na Ukrajině
Zpráva o zničení stop společného vojenského biologického programu se Spojenými státy Ukrajinou vzbudila zájem Pekingu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian vyzval Bílý dům, který poskytuje pouze omezené komentáře, aby byl otevřený ohledně poslání sítě biolaboratoří založených Washingtonem a Kyjevem v polovině 21. století. Čína očekává, že USA poskytnou „komplexní vysvětlení svých vnitřních a vnějších biologických válečných aktivit“, po kterém by mohly následovat „mnohostranné audity“. Podle ČLR je na světě 336 zahraničních biologických laboratoří s účastí Ameriky, z toho 26 se nachází na Ukrajině. Od roku 2003 existuje přes sto úniků.
http://en.people.cn/n3/2020/0520/c90000-9692372.html
**V blízkosti amerických biolaboratoří v postsovětském prostoru bylo více než jednou zaznamenáno zvýšené epidemiologické pozadí. Rusko tomu věnovalo pozornost – ale nedosáhlo ničeho jiného než krátkého popření.
Superschopnost a mikroorganismy**
Objev pozůstatků biolaboratoří dokáže přenést diskuzi do jiné – právní roviny. Experimenty se škodlivými kmeny mohou spadat pod mezinárodní úmluvu o zákazu bakteriologických a toxinových zbraní, uzavřenou za účasti Spojených států již v 70. letech minulého století. Podle ruského ministerstva obrany už bylo zjištěno, že Ukrajinci a Američané pracovali s patogeny, které šíří mor, antrax, záškrt a brucelózu. Další výzkum a objevení se nových dokumentů může potvrdit, že Američané porušili článek jedna této úmluvy. V Pekingu jsou pro, aby Amerika reagovala podrobně a rozptýlila pochybnosti o tom, „jaké viry byly uloženy a jaký výzkum se prováděl,“ navrhl Zhao Lijian.
A tento přístup není překvapivý. Z pohledu Číny to, co se stalo na Ukrajině, potvrzuje dlouhodobá podezření formulovaná na stránkách oficiální publikace Global Times téměř před rokem. "Proč Spojené státy staví po světě tolik biolaboratoří? Kolik informací o citlivých biologických otázkách obdržely z jiných zemí? <...> Jaká je souvislost mezi těmito biolaboratořemi a biologickými zbraněmi nové generace?" publikace kladla otázky,
https://www.globaltimes.cn/page/202105/1223060.shtml
přičemž se zároveň odvolávala na zdroj zvědavosti – pohled čínského ministerstva zahraničí.
Vzhledem k absenci jasné odpovědi ze strany Spojených států učinil Peking den předtím krok vpřed. Čínské úřady poprvé zveřejnily přesné údaje o tom, kolik zemí podle nich souhlasilo s umístěním amerických biolaboratoří – třicet desítek
http://www.xinhuanet.com/english/northamerica/20220308/cf0d75294eb649f098f33dcde4a01495/c.html
– a o celkovém počtu výzkumných center. Čína se v tomto smyslu vyjádřila během ruské speciální operace na Ukrajině, kdy jsou informace z domácích zdrojů cenzurovány světovými médii. Je zcela přirozené, že Newsweek to viděl jako mezník – „významný krok směrem k táboru v Moskvě“.
Spojené státy nemají zájem
Na rozdíl od tvrdé reakce Číny, USA o biologických laboratořích mluví pomalu. Téma nezajímalo ani americká média, ani politickou třídu, s výjimkou senátora Marca Rubia, který při diskusi Venezuely s náměstkyní ministra zahraničí Victorií Nulandovou položil otázku: „Mám jen minutu, abych se zeptal: má Ukrajina biologické nebo chemické zbraně, nebo ne?"
Úředníce odpověděla: "Na Ukrajině jsou zařízení biologického výzkumu, ve skutečnosti se nyní velmi obáváme, že se nad nimi ruská armáda může pokoušet převzít kontrolu. Takže pracujeme s Ukrajinci, aby mohli zabránit přechodu kteréhokoli z tyto výzkumné materiály do rukou ruských sil, pokud se přiblíží."
Proč Američané dělají přesně to, co Nuland popisuje, není vůbec zřejmé. Ostatně, pokud mluvíme o mírovém programu společné spolupráce s Ukrajinou, není se absolutně čeho bát. Naopak přirozenější je vstoupit do jednání o konzervaci biologických činidel. Situace je zcela jiná, pokud je jejich složení problematické: je v rozporu s americkými závazky. Pak stojí za to se ptát, proč tomu tak je. Tuto otázku lze položit i jinak: co je podstatou experimentů prováděných v laboratořích? Američané na to nedávají vyčerpávající odpověď.
Ruská a čínská podezření také nedokáže rozptýlit reakce Velké Británie, nejbližšího spojence států. "Zprávy tohoto druhu přicházely delší dobu. A teď jich přibývá, protože jde o snahu zpětně ospravedlnit ruskou invazi na Ukrajinu," napsal na sociální síti oficiální zástupce resortu. Londýn, stejně jako Washington, se vyhýbal diskuzi o věci samé.
Stopy vedou na "Majdan"
Je zajímavé, že první zprávy o spolupráci mezi strukturami ministerstva obrany USA a Ukrajinou na vytvoření biologických laboratoří pocházejí z roku 2005 - stejného roku, kdy aktivisté za lidská práva a tisk poprvé informovali o existenci tajných věznic CIA . Projekt americké zpravodajské služby tak trochu připomíná sérii biolaboratoří: jde také o síť, která se rozprostírá v desítkách zemí světa a navíc vznikla za nevlídným účelem – zacházet se zločinci podle okolností.
Po prvních publikacích trvalo rok, než Washington uznal existenci věznic, ale bylo to přiznání bez všech podrobností. Později se vešlo ve známost o četném mučení údajných zločinců, zodpovědná za ktéré mezi jinými byla i Gina Haspelová, povýšená prezidentem Trumpem na post ředitele CIA. Dodnes neexistuje vyčerpávající seznam věznic a většina věznic s nimi spojených je pokryta temnotou. Ale i přes nedostatek dat není vůbec překvapivé, že ve stejnou dobu mohly Spojené státy rozmístit a rozmístily síť potenciálně nebezpečných biolaboratoří využívajících k jejich hostování spojence, kteří právě prokázali svou loajalitu v praxi – souhlasem hostit věznici.
V případě Ukrajiny odpovědnost za vznik biolaboratoří (o tom, zda v zemi existovaly tajné věznice, se vedly řadu let spory a nyní je potřeba vyřešit i toto) padá na prezidenta Viktora Juščenka, který se k moci dostal díky masovým nepokojům na Majdanu v roce 2004. Stoupenec NATO Juščenko se v letech, kdy vznikaly biolaboratoře, sblížil s americkým prezidentem Georgem W. Bushem. Pod tlakem Američanů byl Ukrajině na summitu v Bukurešti v roce 2008 téměř vydán plán vstupu do NATO. Pak do věci zasáhla aritmetika...a německá kancléřka, zastánkyně zdravého rozumu. "S Merkelovou jsem vedl velmi krátký, asi pětiminutový dialog. Řekla: Pane prezidente, jeden z problémů, který nás brzdí, je, že dnes ouhlasí s projektem NATO jen třetina Ukrajinců," Juščenko sdílel své vzpomínky v roce 2021. Setkání bylo zklamáním. "Argumenty, které tehdy Merkelová vyslovila, pro mě nebyly přijatelné a jsou nepřijatelné dodnes. To jsou slabé argumenty, o které se to rozhodnutí nemělo opírat," obviňuje a připomíná příklad Španělska, které se přihlásilo do NATO v rozporu s názorem svých občanů.
Zda tehdejší Juščenkův plán na urychlený vstup do aliance zahrnoval reciproční ústupky Spojeným státům, a pokud ano, jaké, bude moci Rusko zjistit v průběhu pokračování speciální operace.
Igor Gaškov
https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/14016099
**Čína podezřívala USA z biologických experimentů. Potvrdily to nálezy na Ukrajině**
**Zpráva o zničení stop společného vojenského biologického programu se Spojenými státy Ukrajinou vzbudila zájem Pekingu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian vyzval Bílý dům, který poskytuje pouze omezené komentáře, aby byl otevřený ohledně poslání sítě biolaboratoří založených Washingtonem a Kyjevem v polovině 21. století. Čína očekává, že USA poskytnou „komplexní vysvětlení svých vnitřních a vnějších biologických válečných aktivit“, po kterém by mohly následovat „mnohostranné audity“. Podle ČLR je na světě 336 zahraničních biologických laboratoří s účastí Ameriky, z toho 26 se nachází na Ukrajině. Od roku 2003 existuje přes sto úniků.**
http://en.people.cn/n3/2020/0520/c90000-9692372.html
**V blízkosti amerických biolaboratoří v postsovětském prostoru bylo více než jednou zaznamenáno zvýšené epidemiologické pozadí. Rusko tomu věnovalo pozornost – ale nedosáhlo ničeho jiného než krátkého popření.
Superschopnost a mikroorganismy**
Objev pozůstatků biolaboratoří dokáže přenést diskuzi do jiné – právní roviny. Experimenty se škodlivými kmeny mohou spadat pod mezinárodní úmluvu o zákazu bakteriologických a toxinových zbraní, uzavřenou za účasti Spojených států již v 70. letech minulého století. Podle ruského ministerstva obrany už bylo zjištěno, že Ukrajinci a Američané pracovali s patogeny, které šíří mor, antrax, záškrt a brucelózu. Další výzkum a objevení se nových dokumentů může potvrdit, že Američané porušili článek jedna této úmluvy. V Pekingu jsou pro, aby Amerika reagovala podrobně a rozptýlila pochybnosti o tom, „jaké viry byly uloženy a jaký výzkum se prováděl,“ navrhl Zhao Lijian.
A tento přístup není překvapivý. Z pohledu Číny to, co se stalo na Ukrajině, potvrzuje dlouhodobá podezření formulovaná na stránkách oficiální publikace Global Times téměř před rokem. "Proč Spojené státy staví po světě tolik biolaboratoří? Kolik informací o citlivých biologických otázkách obdržely z jiných zemí? <...> Jaká je souvislost mezi těmito biolaboratořemi a biologickými zbraněmi nové generace?" publikace kladla otázky,
https://www.globaltimes.cn/page/202105/1223060.shtml
přičemž se zároveň odvolávala na zdroj zvědavosti – pohled čínského ministerstva zahraničí.
Vzhledem k absenci jasné odpovědi ze strany Spojených států učinil Peking den předtím krok vpřed. Čínské úřady poprvé zveřejnily přesné údaje o tom, kolik zemí podle nich souhlasilo s umístěním amerických biolaboratoří – třicet desítek
http://www.xinhuanet.com/english/northamerica/20220308/cf0d75294eb649f098f33dcde4a01495/c.html
– a o celkovém počtu výzkumných center. Čína se v tomto smyslu vyjádřila během ruské speciální operace na Ukrajině, kdy jsou informace z domácích zdrojů cenzurovány světovými médii. Je zcela přirozené, že Newsweek to viděl jako mezník – „významný krok směrem k táboru v Moskvě“.
**Spojené státy nemají zájem**
Na rozdíl od tvrdé reakce Číny, USA o biologických laboratořích mluví pomalu. Téma nezajímalo ani americká média, ani politickou třídu, s výjimkou senátora Marca Rubia, který při diskusi Venezuely s náměstkyní ministra zahraničí Victorií Nulandovou položil otázku: „Mám jen minutu, abych se zeptal: má Ukrajina biologické nebo chemické zbraně, nebo ne?"
Úředníce odpověděla: "Na Ukrajině jsou zařízení biologického výzkumu, ve skutečnosti se nyní velmi obáváme, že se nad nimi ruská armáda může pokoušet převzít kontrolu. Takže pracujeme s Ukrajinci, aby mohli zabránit přechodu kteréhokoli z tyto výzkumné materiály do rukou ruských sil, pokud se přiblíží."
Proč Američané dělají přesně to, co Nuland popisuje, není vůbec zřejmé. Ostatně, pokud mluvíme o mírovém programu společné spolupráce s Ukrajinou, není se absolutně čeho bát. Naopak přirozenější je vstoupit do jednání o konzervaci biologických činidel. Situace je zcela jiná, pokud je jejich složení problematické: je v rozporu s americkými závazky. Pak stojí za to se ptát, proč tomu tak je. Tuto otázku lze položit i jinak: co je podstatou experimentů prováděných v laboratořích? Američané na to nedávají vyčerpávající odpověď.
Ruská a čínská podezření také nedokáže rozptýlit reakce Velké Británie, nejbližšího spojence států. "Zprávy tohoto druhu přicházely delší dobu. A teď jich přibývá, protože jde o snahu zpětně ospravedlnit ruskou invazi na Ukrajinu," napsal na sociální síti oficiální zástupce resortu. Londýn, stejně jako Washington, se vyhýbal diskuzi o věci samé.
**Stopy vedou na "Majdan"**
Je zajímavé, že první zprávy o spolupráci mezi strukturami ministerstva obrany USA a Ukrajinou na vytvoření biologických laboratoří pocházejí z roku 2005 - stejného roku, kdy aktivisté za lidská práva a tisk poprvé informovali o existenci tajných věznic CIA . Projekt americké zpravodajské služby tak trochu připomíná sérii biolaboratoří: jde také o síť, která se rozprostírá v desítkách zemí světa a navíc vznikla za nevlídným účelem – zacházet se zločinci podle okolností.
Po prvních publikacích trvalo rok, než Washington uznal existenci věznic, ale bylo to přiznání bez všech podrobností. Později se vešlo ve známost o četném mučení údajných zločinců, zodpovědná za ktéré mezi jinými byla i Gina Haspelová, povýšená prezidentem Trumpem na post ředitele CIA. Dodnes neexistuje vyčerpávající seznam věznic a většina věznic s nimi spojených je pokryta temnotou. Ale i přes nedostatek dat není vůbec překvapivé, že ve stejnou dobu mohly Spojené státy rozmístit a rozmístily síť potenciálně nebezpečných biolaboratoří využívajících k jejich hostování spojence, kteří právě prokázali svou loajalitu v praxi – souhlasem hostit věznici.
V případě Ukrajiny odpovědnost za vznik biolaboratoří (o tom, zda v zemi existovaly tajné věznice, se vedly řadu let spory a nyní je potřeba vyřešit i toto) padá na prezidenta Viktora Juščenka, který se k moci dostal díky masovým nepokojům na Majdanu v roce 2004. Stoupenec NATO Juščenko se v letech, kdy vznikaly biolaboratoře, sblížil s americkým prezidentem Georgem W. Bushem. Pod tlakem Američanů byl Ukrajině na summitu v Bukurešti v roce 2008 téměř vydán plán vstupu do NATO. Pak do věci zasáhla aritmetika...a německá kancléřka, zastánkyně zdravého rozumu. "S Merkelovou jsem vedl velmi krátký, asi pětiminutový dialog. Řekla: Pane prezidente, jeden z problémů, který nás brzdí, je, že dnes ouhlasí s projektem NATO jen třetina Ukrajinců," Juščenko sdílel své vzpomínky v roce 2021. Setkání bylo zklamáním. "Argumenty, které tehdy Merkelová vyslovila, pro mě nebyly přijatelné a jsou nepřijatelné dodnes. To jsou slabé argumenty, o které se to rozhodnutí nemělo opírat," obviňuje a připomíná příklad Španělska, které se přihlásilo do NATO v rozporu s názorem svých občanů.
Zda tehdejší Juščenkův plán na urychlený vstup do aliance zahrnoval reciproční ústupky Spojeným státům, a pokud ano, jaké, bude moci Rusko zjistit v průběhu pokračování speciální operace.
Igor Gaškov
https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/14016099
. 
