Po sedmi letech intenzivních jednání uzavřely Evropská unie a Čína globální investiční dohodu, která v západních médiích vyvolala velmi kontroverzní reakce. Někteří to označili za „historické“ a důležité pro Evropu, jiní za „kapitulující“ a prospěšné především pro Peking.
Podle rakouského „Standartu“ je tato dohoda „zradou“ ve vztahu k transatlantickým partnerům - USA a Velké Británii. Dohoda, známá jako Komplexní dohoda o investicích mezi EU a Čínou (CAI), byla podepsána 30. prosince a může trvat přibližně rok před jejím konečným vstupem v platnost. Evropská komise očekává, že se tak stane počátkem roku 2022. Před tím je ještě třeba provést významnou technickou práci a ratifikaci Evropským parlamentem, kde se zelená frakce staví proti ústupkům Číně.
Dohoda významně rozšiřuje přístup evropských společností na čínský trh, zlepšuje podmínky pro podnikání v Číně a stanoví pravidla pro „spravedlivou hospodářskou soutěž“. Podle odborníků z EU to byl nejúspěšnější pokus Evropské unie o „resetování“ vztahů s druhou světovou ekonomikou. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že svět musí posílit vztahy mezi EU a Čínou, zejména v souvislosti s pandemií koronavirů. Dohoda podle ní posílí spolupráci mezi dvěma největšími ekonomickými bloky v oblasti obchodu a investic. Čínský prezident Si Ťin-pching vyjádřil názor, že dohoda „prokazuje odhodlání Číny otevřít svou ekonomiku světu“. Čínský tisk označil dohodu za „novoroční dárek světu“.
USA a Británie, které zaujaly vůči Pekingu tvrdý postoj, zase přímo obvinily EU z porušování zásad západní solidarity. Podle evropských médií k podpisu dohody přispěla hlavně německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země předsedala Evropské unii po celou druhou polovinu roku 2020. Pozorovatelé jsou přesvědčeni, že dohoda slouží především zájmům německého podnikání, které je lhostejné jak k lidským právům v Číně, tak k prohlubujícímu se obchodnímu konfliktu mezi ČLR a Spojenými státy.
Podpis dohody s Čínou byl zároveň pro Evropskou unii nesmírně důležitý. Obchodní obrat mezi těmito dvěma obchodními bloky dosahuje 1,5 miliardy eur denně, Čína je po USA druhým největším obchodním partnerem EU. Evropské investice do čínské ekonomiky přesáhly 140 miliard eur, přičemž nejméně polovina v průmyslovém sektoru. Německé automobilky zaujaly v Číně obzvláště silné postavení. Evropa může zase počítat s čínskými investicemi, které rychle rostou a přiblížily se hranici 120 miliard eur.
Na současnou dohodu se v Bruselu pohlíží jako na předpoklad pro vytvoření zóny volného obchodu, která dá silný impuls hospodářskému rozvoji. Evropané věří, že dohoda umožní evropským společnostem soutěžit na stejné úrovni se státními čínskými společnostmi. Dohoda stanoví, že čínští partneři se zavazují poskytovat údaje o vládních dotacích, které jim byly poskytnuty, a nebudou vyžadovat povinný převod technologií od zahraničních investorů.
Jedním z nejspornějších problémů během jednání bylo pracovní právo, protože Čína je často obviňována z nucené a dětské práce. Vedení ČLR však ujistilo Evropany, že udělá vše pro ratifikaci příslušných úmluv ILO (Mezinárodní organizace práce). Obránci lidských práv na Západě v této souvislosti uvedli, že nevěří slibům Pekingu.
Podle amerických pozorovatelů představuje dohoda Číny s EU hrozbu pro transatlantické vztahy a Evropa představila „nechtěný dar“ nastupujícímu americkému prezidentovi Joe Bidenovi. V praxi se Číně podařilo překonat obchodní omezení uvalená Trumpovou administrativou. Spojené státy se zejména pokusily zablokovat vývoz čínského zboží vyrobeného v „převýchovných táborech“, zejména v autonomní oblasti Sin-ťiang Uygur. Čínský zákrok proti protestům za lidská práva v Hongkongu byl ještě kritizován. Dohoda byla nepopiratelným triumfem Pekingu, který dokázal uzavřít dohodu navzdory mezinárodní kritice a nyní může počítat s tím, že evropské investice vyrovnají odchod amerických společností.
Matthew Pottinger, kurátor čínského směru v odcházející administrativě USA, uvedl, že všechny politické strany a vůdce Kongresu byli odrazeni, že Evropská unie se rozhodla podepsat dohodu s Čínou bez čekání na inauguraci nového amerického prezidenta. Řekl, že byrokrati v Bruselu by měli vědět, že Čína pokračuje v budování mnoha továren využívajících nucené práce, stovky tisíc Ujgurů jsou drženy v „nápravných táborech.“ Peking navíc účinně zrušil hongkongskou autonomii a odsoudil aktivisty v oblasti lidských práv k drakonickým podmínkám.
Američtí političtí analytici zároveň zastávají názor, že podpis dohody je nepochybně velkým vítězstvím Číny a osobně prezidenta Xi. Nově zvolený prezident Joe Biden bude nyní mnohem obtížnější vytvořit protičínskou koalici. Řada evropských pozorovatelů se domnívá, že to, co se stalo, je přirozené: vzhledem k oslabení americké moci hledá Evropská unie nové partnery a nové trhy. Evropa však zaplatila vysokou cenu za přístup na největší světový trh a obětovala transatlantickou solidaritu a lidská práva obchodním zájmům.
https://inosmi.ru/politic/20210111/248883431.html