je to jinak
Je to spíše snaha Bidenovi administrativy ukázat světu, že USA jsou stále vůdčí zemí a určují pravidla.
Návrh teď bude v příští měsíc v Benátkách schvalovat G20 a poté členské státy OECD (139 států).
FT píše:
"V soukromí někteří ministři uvedli, že naléhavost uzavření dohody na zasedání G7 spočívá v tom, že se chce ukázat, že na bohatých zemích stále záleží, a že se snaží světu ukázat, že 21. století nebude ovládáno pravidly, která stanoví Čína.
Západ se snaží získat zpět kontrolu nad globální agendou uzavřením dohod ve sporných politických oblastech po čtyřech letech Trumpovy vlády, kdy to bylo nemožné, uvedli ministři veřejně i v soukromí."
Globální rozhovory musí sladit protichůdné priority zemí ve dvou prvcích, tzv. pilířích.
První z nich, nejdůležitější pro Velkou Británii, Francii a Itálii, usiluje o to, aby největší světové společnosti - zejména američtí digitální giganti Facebook, Google a Apple - platily ve svých zemích vyšší daně, i když v nich mají jen malou fyzickou přítomnost.
Rishi Sunak, britský min financí, uvedl, že dohoda G7 zajišťuje, aby "správné společnosti platily správné daně na správných místech", což je odkaz na první pilíř.
Naproti tomu americká ministryně financí Janet Yellenová se o tom ve svém připraveném vystoupení nezmínila a zaměřila se na druhý pilíř: globální minimální sazbu "alespoň 15 %". To by přineslo větší příjmy federální vládě ve Washingtonu.
První z nich vyžaduje celosvětovou dohodu a americkou legislativu, která musí projít Kongresem, zatímco druhý - který podle odhadů OECD přinese nejvíce dodatečných příjmů - může být realizován jednostranně, ale fungoval by lépe, kdyby se k němu připojilo mnoho zemí.
První pilíř čelí ve Washingtonu silné opozici. Francie, Itálie a Spojené království odmítají zrušit své vlastní digitální daně, dokud USA nepřijmou příslušné právní předpisy. Kanadská ministryně financí Chrystia Freelandová po oznámení dohody G7 prohlásila, že její země hodlá na zavedení digitální daně rovněž tlačit.
je to jinak
Je to spíše snaha Bidenovi administrativy ukázat světu, že USA jsou stále vůdčí zemí a určují pravidla.
Návrh teď bude v příští měsíc v Benátkách schvalovat G20 a poté členské státy OECD (139 států).
FT píše:
"V soukromí někteří ministři uvedli, že naléhavost uzavření dohody na zasedání G7 spočívá v tom, že se chce ukázat, že na bohatých zemích stále záleží, a že se snaží světu ukázat, že 21. století nebude ovládáno pravidly, která stanoví Čína.
Západ se snaží získat zpět kontrolu nad globální agendou uzavřením dohod ve sporných politických oblastech po čtyřech letech Trumpovy vlády, kdy to bylo nemožné, uvedli ministři veřejně i v soukromí."
Globální rozhovory musí sladit protichůdné priority zemí ve dvou prvcích, tzv. pilířích.
První z nich, nejdůležitější pro Velkou Británii, Francii a Itálii, usiluje o to, aby největší světové společnosti - zejména američtí digitální giganti Facebook, Google a Apple - platily ve svých zemích vyšší daně, i když v nich mají jen malou fyzickou přítomnost.
Rishi Sunak, britský min financí, uvedl, že dohoda G7 zajišťuje, aby "správné společnosti platily správné daně na správných místech", což je odkaz na první pilíř.
Naproti tomu americká ministryně financí Janet Yellenová se o tom ve svém připraveném vystoupení nezmínila a zaměřila se na druhý pilíř: globální minimální sazbu "alespoň 15 %". To by přineslo větší příjmy federální vládě ve Washingtonu.
První z nich vyžaduje celosvětovou dohodu a americkou legislativu, která musí projít Kongresem, zatímco druhý - který podle odhadů OECD přinese nejvíce dodatečných příjmů - může být realizován jednostranně, ale fungoval by lépe, kdyby se k němu připojilo mnoho zemí.
První pilíř čelí ve Washingtonu silné opozici. Francie, Itálie a Spojené království odmítají zrušit své vlastní digitální daně, dokud USA nepřijmou příslušné právní předpisy. Kanadská ministryně financí Chrystia Freelandová po oznámení dohody G7 prohlásila, že její země hodlá na zavedení digitální daně rovněž tlačit.