Co poznam ludi, tak emocionalne vybuchy maju len ti, co nevedia to co by mali vediet.
No vidíš, já jsem zase typ člověka, jako Pjakin. Emocionální výbuchy nemám proto, že nevím, co bych měl vědět, ale proto, že jasné věci a situace, které jsou očividné, ostatní nevidí. a nechápou. Je to z bezmoci. Tak chápu i Pjakina, i když varuje a vysvětluje, pořád v jeho pořadu zní otázky, které ukazují na to, že pořád nechápou vážnost situace.
Co se týče mě, dám pár příkladů:
Příklad 1: referendum o vstupu do EU. Snažil jsem se vysvětlovat, že vstup je špatná volba, která bude znamenat konec státu, ale potkal jsem se jen s výsměchem. Teď často čtu, jak by si tehdejší Hujeři nejraději nafackovali. Toto mě štve a vytáčí, protože když byla možnost vyjádřit se proti, byli zaslepeni. A dnes dávají rozumy, které jsou mnohdy zase špatně a nevidí.
Další příklad, při volbě prezidenta na Slovensku. Na první pohled byla Čaputová nebezpečnou a zmanipulovanou volbou, ale lidé to neviděli. Že to neviděli cizí, s tím jsem nemohl nic udělat, ale že moje sestra s rodinou byli jak zakletí a byli slepí, to jsem nemohl vydýchat.
A dnes mi volají, že by se rádi přestěhovali do Čech. Ale sami svojí volbou tu situaci na Slovensku způsobili, to jim nedochází do dnes.
Je to podobné s Ukrajinou, kde je Pjakin nabádal, aby nešli k volbám a nevolili Zelenského a dnes dostává otázky a dopisy, kdy mu vyčítají, že Rusko se je nezastalo. To, že svojí volbou se dostali, tam, kde jsou vehementně odmítají a chybu své volby si nechtějí připustit. Pak je těžké nevyjádřit svůj postoj bez emocí.
Pokud by vyjádření emocí nebylo projevem Člověka, proč by nám je HNR založil do algoritmu našeho chování? Člověkem je přece ten, kdo se řídí svědomím a ne ten, kdo neprojevuje emoce.
Já jsem rád, když se slova shodují s tím, co vidím ve tváři člověka, který je vyslovuje. Pokud tomu tak není, je to pro mě přetvářka a taková osoba nemá moji důvěru.
Závěrem. To, či je někdo kliďas, nebo emotivní člověk nemá nic společného s tím, jestli vědí, nebo nevědí, co by měli vědět, ale s tím, s jakým temperamentem se narodili.
[quote="pid:23310, uid:106"]Co poznam ludi, tak emocionalne vybuchy maju len ti, co nevedia to co by mali vediet.[/quote]
No vidíš, já jsem zase typ člověka, jako Pjakin. Emocionální výbuchy nemám proto, že nevím, co bych měl vědět, ale proto, že jasné věci a situace, které jsou očividné, ostatní nevidí. a nechápou. Je to z bezmoci. Tak chápu i Pjakina, i když varuje a vysvětluje, pořád v jeho pořadu zní otázky, které ukazují na to, že pořád nechápou vážnost situace.
Co se týče mě, dám pár příkladů:
Příklad 1: referendum o vstupu do EU. Snažil jsem se vysvětlovat, že vstup je špatná volba, která bude znamenat konec státu, ale potkal jsem se jen s výsměchem. Teď často čtu, jak by si tehdejší Hujeři nejraději nafackovali. Toto mě štve a vytáčí, protože když byla možnost vyjádřit se proti, byli zaslepeni. A dnes dávají rozumy, které jsou mnohdy zase špatně a nevidí.
Další příklad, při volbě prezidenta na Slovensku. Na první pohled byla Čaputová nebezpečnou a zmanipulovanou volbou, ale lidé to neviděli. Že to neviděli cizí, s tím jsem nemohl nic udělat, ale že moje sestra s rodinou byli jak zakletí a byli slepí, to jsem nemohl vydýchat.
A dnes mi volají, že by se rádi přestěhovali do Čech. Ale sami svojí volbou tu situaci na Slovensku způsobili, to jim nedochází do dnes.
Je to podobné s Ukrajinou, kde je Pjakin nabádal, aby nešli k volbám a nevolili Zelenského a dnes dostává otázky a dopisy, kdy mu vyčítají, že Rusko se je nezastalo. To, že svojí volbou se dostali, tam, kde jsou vehementně odmítají a chybu své volby si nechtějí připustit. Pak je těžké nevyjádřit svůj postoj bez emocí.
Pokud by vyjádření emocí nebylo projevem Člověka, proč by nám je HNR založil do algoritmu našeho chování? Člověkem je přece ten, kdo se řídí svědomím a ne ten, kdo neprojevuje emoce.
Já jsem rád, když se slova shodují s tím, co vidím ve tváři člověka, který je vyslovuje. Pokud tomu tak není, je to pro mě přetvářka a taková osoba nemá moji důvěru.
Závěrem. To, či je někdo kliďas, nebo emotivní člověk nemá nic společného s tím, jestli vědí, nebo nevědí, co by měli vědět, ale s tím, s jakým temperamentem se narodili.