Dva důležité články s ohledem na šíření v diskuzích s poukazem, proč vedení našich států neřídí v zájmu svých občanů:
https://kob-forum.eu/2022/02/14/globalni-rizeni-realita-nebo-vymysl/
https://kob-forum.eu/2022/02/04/uclg-chobotnice-globalni-moci/
Fakticky se jedná o strukurní řízení pomocí virtuálních struktur.
Vzájemná vloženost supersystémů předpokládá existenci prvků, které současně náleží několika su-persystémům. V daném případě termín „souběžná příslušnost“ označuje, že v paměti prvku, souběžně náležejícího určitému počtu z několika vzájemně vložených různých supersystémů, existují fragmenty informačně-algoritmického zajištění každého supersystému z této množiny. I když ve stejném časo-vém okamžiku tento prvek vůbec nemusí souběžně zpracovávat algoritmiku všech supersystémů, ke kterým náleží. Tj. virtuálnost struktur předpokládá existenci prvků, které v různých časových okamži-cích projevují svou aktivitu v algoritmice různých supersystémů vlivem vnitřních procesů adresné výměny informací v každém z nich (podobné adresné šíření informací neprobíhá při bezstrukturním řízení, které vzniká jako výsledek cirkulace neadresného šíření informací).
Právě v důsledku této skutečnosti vznikají struktury, které se objevují jakoby z ničeho nic, chvíli fungují a zase mizí bez jakýchkoliv „viditelných příčin“, asi tak jako se objevují a mizí bubliny na loužích při dešti, pokud samozřejmě pomineme tu skutečnost, že déšť vidíme i cítíme.
Uvedeme příklad řízení na základě virtuálních struktur. Předpokládejme, že:
• „supersystém č. 1“ je podmnožinou prvků „supersystému č. 2“, tj. každý prvek „supersystému č. 1“ je současně i prvkem „supersystému č. 2“, ale ne každý prvek „supersystému č. 2“ je prvkem „supersystému č. 1“;
• „supersystém č. 2“ není z úrovně „supersystému č. 1“ viditelný;
• do „supersystému č. 1“ proniká struktura, která je nositelem nějakého procesu řízení organizova-ného na úrovni „supersystému č. 2“.
Za takto stanovených podmínek bude fungování této struktury na úrovni „supersystému č. 1“ vní-máno jako ničím nepodmíněné „náhodné shody okolností“ vzájemně se doplňujícího charakteru v chování prvků „supersystému č. 1“, a vůbec ne jako projev činnosti struktury, která do „supersysté-mu č. 1“ pronikla ze „supersystému č. 2“.
Není-li možné charakter těchto nenáhodných shod okolností na úrovni „supersystému č. 1“ odhalit, je veškerý souhrn takových „náhodných“ shod okolností na úrovni „supersystému č. 1“ – řízením na základě virtuálních struktur.
Dva důležité články s ohledem na šíření v diskuzích s poukazem, proč vedení našich států neřídí v zájmu svých občanů:
https://kob-forum.eu/2022/02/14/globalni-rizeni-realita-nebo-vymysl/
https://kob-forum.eu/2022/02/04/uclg-chobotnice-globalni-moci/
Fakticky se jedná o strukurní řízení pomocí virtuálních struktur.
Vzájemná vloženost supersystémů předpokládá existenci prvků, které současně náleží několika su-persystémům. V daném případě termín „souběžná příslušnost“ označuje, že v paměti prvku, souběžně náležejícího určitému počtu z několika vzájemně vložených různých supersystémů, existují fragmenty informačně-algoritmického zajištění každého supersystému z této množiny. I když ve stejném časo-vém okamžiku tento prvek vůbec nemusí souběžně zpracovávat algoritmiku všech supersystémů, ke kterým náleží. Tj. virtuálnost struktur předpokládá existenci prvků, které v různých časových okamži-cích projevují svou aktivitu v algoritmice různých supersystémů vlivem vnitřních procesů adresné výměny informací v každém z nich (podobné adresné šíření informací neprobíhá při bezstrukturním řízení, které vzniká jako výsledek cirkulace neadresného šíření informací).
Právě v důsledku této skutečnosti vznikají struktury, které se objevují jakoby z ničeho nic, chvíli fungují a zase mizí bez jakýchkoliv „viditelných příčin“, asi tak jako se objevují a mizí bubliny na loužích při dešti, pokud samozřejmě pomineme tu skutečnost, že déšť vidíme i cítíme.
Uvedeme příklad řízení na základě virtuálních struktur. Předpokládejme, že:
• „supersystém č. 1“ je podmnožinou prvků „supersystému č. 2“, tj. každý prvek „supersystému č. 1“ je současně i prvkem „supersystému č. 2“, ale ne každý prvek „supersystému č. 2“ je prvkem „supersystému č. 1“;
• „supersystém č. 2“ není z úrovně „supersystému č. 1“ viditelný;
• do „supersystému č. 1“ proniká struktura, která je nositelem nějakého procesu řízení organizova-ného na úrovni „supersystému č. 2“.
Za takto stanovených podmínek bude fungování této struktury na úrovni „supersystému č. 1“ vní-máno jako ničím nepodmíněné „náhodné shody okolností“ vzájemně se doplňujícího charakteru v chování prvků „supersystému č. 1“, a vůbec ne jako projev činnosti struktury, která do „supersysté-mu č. 1“ pronikla ze „supersystému č. 2“.
Není-li možné charakter těchto nenáhodných shod okolností na úrovni „supersystému č. 1“ odhalit, je veškerý souhrn takových „náhodných“ shod okolností na úrovni „supersystému č. 1“ – řízením na základě virtuálních struktur.
